Hvězdárna Františka Krejčího, Karlovy Vary: Informace o činnosti hvězdárny

KRÁTKÉ ZPRÁVIČKY Z NAŠÍ REGIONÁLNÍ HVĚZDÁRNIČKY
ANEB ZPRÁVY O TOM, JAK NA HVĚZDÁRNĚ PLYNE ČAS
Informace pro vás stále aktualizujeme

Výroční zprávy o činnosti

3. 3. 2024: KONEC ROKU 2023 I ZAČÁTEK ROKU 2024
SE NESE VE ZNAMENÍ VÝZNAMNÝCH ÚPRAV AREÁLU

Protože nestíháme psát o všech událostech tak rychle a aktuálně, jak bychom chtěli, musíme někdy svůj seznam informací trochu zestručnit. Proto omluvte, že některé zprávy doplňujeme později. A věřte, že se toho za posledních půl roku udělalo opravdu hodně. Nový objekt hvězdárny, který se v současné době připravuje k výstavbě bude vyžadovat řadu novinek. Jednou z nich je i kolektiv nových spolupracovníků, jak se můžete dočíst zde. A tak tedy v tuto chvíli alespoň telegraficky:

Do obliby se postupně dostávají pravidelné středeční Besedy s hvězdářem, které nabízíme celoročně vždy ve středu v 19:15 hodin. V prosinci, lednu a únoru je vždy nebývalý zájem o sobotní Pohádky s Hvězdičkou.

Spolu s úpravami jídelny do podoby "Srubu" se také povedlo vyřešit zamrzání vody do sanitární buňky.

Nyní se věnujeme dalším opravám a úpravám objektu. Odstávka provozu od 19.2. do 16.3., tedy krátké omezení provozu před hlavní turistickou sezónou 2024, je realizováno díky vlastníku objektu Městu Karlovy Vary a provádí se poměrně významné opravy v oblasti stropních podhledů v hlavním sále a také probíhá důležitá výměna oken z roku 1975 v hale a laboratoři hvězdárny.

Jednáme také o přípravách stavební dokumentace k výstavbě 1.etapy nového objektu hvězdárny. Současně by se mělo během jara začít stavět nové parkoviště před hvězdárnou.

Připravujeme letní tábory 2024 a současně i nové podmínky pro pobyty kolektivů na hvězdárně, kdy by se mělo poněkud zkvalitnit jejich přespávání v rámci programů.

Intenzívním způsobem pracujeme na nových verzích misí pro Kosmické nádraží. Nově si můžete pod naším vedením vyrobit i funkční maketu kosmické družice, kterou si budete moci vypustit v našem simulátoru. Program bude hlavně nabídnut školám, ale nezříkáme se ani spolupráce s rodinami.

Připravujeme pro vás programy, které Vám umožní na internetu sledovat palubní deníky déledobých kosmických misí startujících z Kosmodromu Karlovy Vary pod názvem TV VO.S.A. a již brzy si adoptivní rodiče hvězdy budou moci zaletět ke svému adoptovanému mazlíčkovi.

Miroslav Spurný
3.3.2024

20. 12. 2023: PŘEJEME VÁM PŘÍJEMNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

Přejeme všem příjemné prožití vánoční svátků a hodně štěstí v novém roce. I v něm můžete v našem kosmickém simulátoru zrelaxovat na místech v našem známém vesmíru, o nich jste netušili, že se do nich jednou zblízka podíváte.

Miroslav Spurný
20.12.2023

15. 12. 2023: ZIMNÍ ÚPRAVY PROSTOR HVĚZDÁRNY

Během podzimních měsíců jsme se začali připravovat na letošní zimu úpravami interiéru hvězdárny. V hlavní odbavovací hale jsme provedli neprve utěsňování starších, která čekala na svou výměnu a již v listopadu provedlo Město Karlovy Vary výměnu dřevěných oken ze 70. let minulého století v části koupelny a záchodů. Okamžitě se změnily k lepšímu tepelné poměry v této části objektu. Proto jsme požádali Odbor majetku ještě o výměnu několika oken v hale, laboratoři a spojovací chodbě. Zde k výměně došlo v průběhu února. V mezidobí jsme ale provedli také utěsnění všech dveří na jejich spodních hranách tak, aby se zamezilo průvanu. Po řadě let byly mezi halu a vstup na pozorovatelnu vráceny také dveře. Protože ale úniky ze spojovací chodbičky byly v mrazech velké, podařilo se ještě nad schodiště vyrobit "padací dveře". Celkově se tepelné poměry okamžitě zlepšily.

V listopadu také proběhla hrubá stavba přestavby dřevěné verandy na uzavřenou jídelnu. V zimě se totiž účastníci našich akcí neměli kde najíst a tak jsme vyřešili tímto jeden zásadní problém. Ale s ním souvisí další možnosti, které jsme tím získali. Jídelna se tak stala prostorem, který se dá využít především pro ubytované na školních výletech, ale ani návštěvníci nepřijdou zkrátka. Během jara se z této místnosti stane příjemná čekárna pro návštěvníky čekající na pozorování. Budou si moci zde dát například kávu nebo čaj a přitom se podívat na prezentaci hvězdárny, než půjdou na pořad.

Přestavba terasy na uzavřenou jídelnu byla provedena v době před hlavními mrazy, které přišly na konci listopadu. Většina zbývajících prací bude dokončena na jaře za příznivých teplot, kdy dojde k zatmelení spár a natření celého objektu tak, aby byl opět pohled na naši dřevěnou přístavbu pro každého kolemjdoucího estetický. Celkový dojem bude sladěný do tmavohnědé barvy stěn.

Podařilo se nám ale skutečně získat prostor, který dostal přezdívku "Srub" a v jeho rámci vznikla i nová Pozorovací terasa Františka Krejčího (pracovně nazývaná jako Terasa Tycha Brahe). Odsud můžeme nově nerušeně ukazovat za špatného počasí dalekohledem vysílač na Vítkově hoře, kterým demonstrujeme pozorovací schopnosti dalekohledu. Řada úprav vně i uvnitř tohoto upraveného nového prostoru klubovny a jídelny se stejně dá udělat až v jarních měsících před turistickou sezónou. Jedním z cílů je osazení televizním displejem s možností promítání prezentací a samozřejmě umístění reproduktorů, které vše doprovodí zvukově. Od jara se tak návštěvníci dočkají vstřícnějšího přijetí na noční pozorování, kdy je již nemusíme nechávat čekat před brankou, než se na konkrétní čas sejdou, ale můžeme těm, co přijedou dříve, nabídnout posezení u kávy a příjemný začátek programu, při kterém si mohou zvyknout na charakteristické červené osvětlení, které v objektu máme jako červený okruh, aby si lidské oko přivyklé na tmu nemuselo při osvětlení na tmu opět dlouho zvykat.

Mrzí mne jen, že jsme na podobnou úpravu přišli až nyní, při tvorbě programu na turistickou sezónu v roce 2024. Podobné nápady (a jejich ne příliš drahá realizace) totiž zpříjemňují pobyt na hvězdárně nejen návštěvníkům, ale i zaměstancům a spolupracovníkům, kteří mohou nabídnout v našich podmínkách příjemný pobyt na jakémkoli programu.

Pro rok 2024 podobných nápadů máme k realizaci více. Ale o nich vás informuji teprve až skutečně v příštím kalendářním roce dojde k jejich realizaci.

Miroslav Spurný
15.12.2023

3. 11. 2023: NOVÝ ROČNÍK KURSU KAPITÁNŮ VO.S.A. ZAČÍNÁ

První listopadový víkend začala na hvězdárně druhý roční kurs pro zájemce o kapitánskou hodnost v posádkách kosmické lodi Prométheus za účasti pěti zájemců ze 6. až 8.tříd ZŠ. Nový plán kursu je připraven na základě zkušeností z prvního ročníku. Program je tentokrát volen tak, aby účastníci měli více času na přípravu seminární práce, se kterou začnou již v prosinci. Nucená pauza po dobu dvou chladnějších měsíců umožňuje totiž samostatnou práci doma.

V tomto roce je nově v osnovách kursu také Zdravotnický kurs. Posádky budou moci během misí nově řešit zdravotnické problémy. Díky tomu získají regulérní certifikaci zdravotnického personálu, kterou budou moci využít na letních táborech. Novinkou je také práce s 3D tiskem.

V loňském ročníku se práce ve dvojicích nepovedlo, v tomto ročníku by se to mohlo podařit. V dubnu 2024 se tři kapitáni z loňského kursu zapojí do práce ve dvojicích na seminárních pracech a pomohou novým účastníkům s jejich prezentací. Témata jsou znovu zaměřená na tvorbu podkladů z reálné kosmonautiky a možnost ji převést do našich podmínek při simulovaných letech.

Miroslav Spurný
3.11.2023

6. 10. 2023: JAK FUNGUJE ASTRONOMICKÝ KROUŽEK A KLUB
VE ŠKOLNÍM ROCE 2023/2024

Termín přihlášení do Astronomického kroužku pro začátečníky i pokročilé byl 23.9.2023. Do tohoto termínu se do kroužku pro začátečníky se přihlásili 4 zájemci a proto jsme kroužek otevřeli. Naproti tomu, v pokročilých ale zájem nebyl (loňští pokročilí již zájem najevo nedávali, protože většinou již překonali věk 15 let a jejich zájmy se změnily), proto jsme tento kroužek zrušili.

Zajímavé bylo, že se nikdo do termínu neozval, ale v říjnu jsme obdrželi několik stížností na zrušení kroužku. Proto jsme těmto zájemcům nabídli možnost chodit na schůzky Astronomického klubu první středu měsíci a také se zapojit do činnosti hvězdárny jako její spolupracovníci.

ASTRONOMICKÝ KROUŽEK (AK) V SOBOTU OD 10 DO 17 HODIN

TERMÍNY SCHŮZEK: 14.10. (pro rodiče a děti 10-11 hodin) - 11.11. - 9.12.2023 27.1. - 9.3. - 13.4. - 4.5. - 18.5.2024 SOUSTŘEDĚNÍ POZOROVATELŮ PÁTEK - NEDĚLE: Jednou za dva měsíce - obvyklý příjezd PÁ 21:00, odjezd NE 11:00 10.-12.11. 28.-30.12.2023 8.-10.3. 3.-5.5.2024 Na všechny akce vybaví rodiče účastníka jídlem. Informace ke každé akci dopředu zasíláme do skupiny na Whatsappu „ASTRONOMICKÝ KROUŽEK 2024“.

ASTRONOMICKÝ KLUB (AKL) PRVNÍ STŘEDA V MĚSÍCI OD 18:15 HODIN

TERMÍNY SCHŮZEK 1.11., 6.12.2023 3.1., 7.2., 6.3., 3.4., mimořádně 15.5. (svátky 1. a 8.5.) a 6.6.2024
Změny provádíme operativně formou nabídky prostřednictvím skupiny ASTROKLUB 2024 na WhatsAppu. Domlouvat se zde mohou případná mimořádná praktika nebo večerní pozorování.

DEMONSTRÁTORSKÁ STÁŽ

Pravidelní účastníci schůzek Astroklubu, kteří se chtějí zapojit více aktivně do činnosti hvězdárny, mohou v lednu 2024 požádat pana Jaroslava Maxu o tzv. „demonstrátorskou stáž“. Díky ní se mohou stát demonstrátory a provádět zkušebně veřejnost v sezóně 2024. V závěru stáže v červnu může složit dotyčný zkoušku a získat Certifikát demonstrátora. Po prázdninové praxi na službách a třeba i práci na Letním praktiku 2024 může vypomáhat již i formou brigády v dalším školním roce. Konkrétní informace získáte na Whatsappu +420777953421 p. Spurný.

Protože bychom rádi po letech docílili stavu, kdy rozdělíme tábory na akce pro začátečníky a vážnější zájemce (pokročilé), připravujeme na příští prázdniny poprvé jeden hlavní prázdninový „tábor“, kde se tito pokročilí mohou naučit daleko víc než mezi začátečníky, kteří do žádného kroužku nechodí, nebo jsou výrazně mladší.

11. - 20. 8. 2024: LETNÍ ASTRONOMICKÉ PRAKTIKUM 2024

10-DENNÍ POZOROVACÍ EXPEDICE PRO ZÁJEMCE SE ZKUŠENOSTMI OD 11 DO 18 LET

Ubytování v nových chatkách, kompletní stravování 5x denně. Cena 6400 Kč

Podmínky pro přijetí zájemce o účast na tuto expedici:

Praktikum je určeno členům Astroklubu, astronomických kroužků a všem hloubavým zájemcům o přírodovědné vědní obory. Minimální věk pro přijetí je 11 let, podmínkou člen AK, ukončená 4.třída ZŠ a zájemce, který prokáže hlubší zájem. Pro členy AK není přijetí podmíněno žádným testem, pro případné nové zájemce ano. Základním předpokladem účasti na tomto táboře je trpělivost dítěte a schopnost úkoly dotahovat do konce. Cílem této expedice jsou pozorování z oborů meziplanetární hmoty, proměnných hvězd, astrotografie a také podrobnějším seznámením s objekty noční oblohy, viditelných planet a povrchových útvarů Měsíce.

Pozorovací program si sestaví účastníci sami, na pozorování pak získají pozorovací čas od vedení expedice. Vše ve stylu "V noci pozorujeme, přes den spíme...." Děti budou pracovat s veškerou astronomickou technikou hvězdárny, mohou si přivést i techniku vlastní a zkusit s ní pozorovat objekty noční oblohy, jako jsou planety, mlhoviny nebo hvězdokupy. Astronomická pozorování vyžadují určitou pečlivost a trpělivost, ale také schopnost samostatné práce. Takové vlastnosti musí tyto děti mít, aby si z tábora odnesly maximum.

Expedice nabízí nově obnovený systém prázdninových aktivit, při kterém se starší a zkušenější účastníci astronomických kroužků a klubu na hvězdárně mohou zapojit do týdenního až čtrnáctidenního aktivního pozorovacího či jiného programu. Zkrátka, co se nestihlo na schůzkách, lze stihnout tady. Podmínkou je, aby si člen AKL starší 15 let na „expedici“ přinesl svůj pozorovací či jiný aktivní program. Ten si totiž sestaví účastníci sami a k jeho realizaci získají k využití pozorovací čas i techniku nebo budou mít prostor dokončit pod odborným dozorem to, co nestihli ve školním roce. Expedice probíhá tedy ve stylu "V noci pozorujeme, přes den spíme....", ale také „deset dnů můžeme realizovat to, co se na schůzkách nestihlo….“

SLEVY PRO ÚČASTNÍKY LETNÍHO PRAKTIKA
Člen AKL či AK, který pouze občasně chodí na schůzky či jiný program hvězdárny .................................................................... 5% z ceny
Člen AKL či AK, který se zúčastňuje schůzek pravidelně a je nějak aktivní ............................................................................... 30% z ceny
Člen AKL či AK, který vypomáhá jako aktivní demonstrátor pro veřejnost a to i mladší 15 let ................................................... 50% z ceny.

Miroslav Spurný
6.10.2023

10. 9. 2023: PROBĚHLY LETNÍ ASTRONOMICKÉ TÁBORY 2023

Od roku 1993 pořádá hvězdárna tradiční astronomické tábory, ale i jiné akce v průběhu školního roku, které jsou pro veřejnost i členy kroužků a mají zpravidla různé zaměření. Snažíme se tak respektovat přírodu a sledovat úkazy, které se ne vždy opakují. Od roku 1991 jsme již zažili i autobusový zájezd za výjimečným úplným zatměním Sluncem do maďarského města Ajka, kudy tehdy procházel pás totality, nebo noční výšlap na Sněžku, při kterém jsme s účastníky akcí sledovali nedostižný tranzit Venuše přes sluneční disk, ale hlavním naším záměrem je se na táborech vrátit především k pozorováním, kterými naši předkové proslavili československou astronomii v padesátých letech minulého století a tím je vícestaniční pozorování meteorů. Většina akcí je proto koncentrována do srpna. V červenci bývají na pozorování navíc velmi krátké noci. I v tomto roce proběhly celkem čtyři běhy různě zaměřených táborů. Každý měl trochu jinak postavený program. Poprvé jsme se pokusili v červenci nabídnout veřejnosti tábor s využitím našeho simulátoru pro dlouhodobé meziplanetární mise a srpen táborům zaměřeným na pozorování noční oblohy. Celkem se našich táborů zúčastnilo 48 dětí. Pokud jsme se pokoušeli udělat statistiku za roky 1993 až 2023, zjistili jsme, že našimi tábory prošlo zhruba menší okresní město plné dětí, protože jsme napočítali ke 20000 účastníků. V roce 60.výročí existence karlovarské hvězdárny je to číslo nanejvýš zajímavé.

8. – 16. 7. 2023: PRÁZDNINY V PROMÉTHEU

Podmínkou byl věk účastníka minimálně 11 let a absolvovaný 5.ročník ZŠ. Hlavním cílem prvního červencového tábora bylo vyzkoušet si práci v týmu kosmonautů na základě vstupního testu. Bohužel důležitý vstupní test asi odradil řadu rodičů. Ti si neuvědomili, že od dětí chceme hlavně zpětnou vazbu, zda se tohoto tábora chtějí skutečně ony samy zúčastnit. Ze šesti předběžně přihlášených, z nichž se pět rodičů ani nenamáhalo tábor stornovat, jel nakonec jediný účastník a stal se svědkem Praktických závěrečných zkoušek, o kterých již byla řeč v předešlém článku. Tábor měl pět účastníků a jeho hlavní náplní nakonec bylo dokončit seminární práce prvních čtyř finalistů kursu a vyzkoušet první dlouhodobou misi v Prométheu. Certifikát 2.stupně nakonec získali pouze tři.

16. – 22. 7. 2023: DĚTSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

U tohoto tábora jsme stanovili podmínku minimální věk 8 let a v době tábora vychozený 3.ročník ZŠ. Pro přijetí na tento tábor nebyly potřeba odborné znalosti. Každoroční červencový astronomický tábor pro začátečníky byl v posledních letech vždy plně obsazen a nejinak tomu bylo i letos. Jet na týden pod hvězdy a nemuset chodit spát každý den před setměním, lákalo určitě každého, kdo se touží podívat dalekohledem na objekty tmavé noční oblohy.

V tomto roce jsme se ale pokusili dětem nabídnout také možnost vstoupit do týmu agentury VO.S.A. a pokusili se těm, kdo absolvovali výcvik 1.stupně v kosmické lodi Sojuz-Bee nabídnout možnost výcviku v oboru elektroniky a zapojovat analogové obvody pomocí stavebnic Voltík. Celkově se tábora zúčastnilo 14 účastníků, které pomohl hlavnímu vedoucímu tábora Miroslavu Spurnému vést novopečený majitel certifikátu 2.stupně Karel Rohla. Ten si na tomto táboře vedl skvěle a pomohl tábor zvládnout. Zhruba polovina účastníků projevila zájem se stát členy posádky závěrečné mise k Marsu a ta proběhla nakonec velmi dobře. Děti se vrátily zpět k Zemi k poslední večeři v roce 2029 a některé z nich pak let motivoval přihlásit se do nového ročníku Kursu kapitánů posádek kosmické lodi Prométheus, který podruhé otevíráme ve školním roce 2023/24.

31. 7. – 4. 8. 2023: ASTRONOMICKÝ PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR

V srpnu 2023 bylo karlovarské počasí jako na houpačce, ale táborové aktivity byly každoroční jistotou. Během měsíce jsme nabídli dětem dvě možnosti, jak si užít prázdniny. A každou jinak. První byl tábor příměstský, který v sobě spojil hned tři hlavní odborné aktivity. Vedle volnočasových radovánek si letos účastníci vyzkoušeli základy elektrotechniky, dozvěděli se, jak fungují jednoduché elektrické obvody a několik si jich sami vyzkoušeli zapojit. Následně se všichni vystřídali v simulátoru kosmických letů a prožili si cestu ze Země na oběžnou dráhu k Mezinárodní kosmické stanici. A když už byli na skok ve vesmíru, nechyběly ani besedy na astronomické téma. Děti se seznámily s tělesy Sluneční soustavy a jejím fungováním a pokoušely se zorientovat na noční obloze. Pro zájemce byla opět připravena pozorovací noc, procházka souhvězdími a sledování zajímavých objektů ve velkém dalekohledu. Poslední den tábora nás také navštívil známý popularizátor Milan Halousek, který všechny přítomné informoval o novinkách kolem návratu na Měsíc v misi Artemis.

V podmínkách každého příměstského tábora, u kterého předpokládáme zájem místních dětí o další práci v astronomickém kroužku, stanovujeme věk minimálně 8 let a vychozený 3.ročník ZŠ a pro přijetí na tábor nejsou potřeba žádné odborné znalosti. Příměstské tábory začala před časem pořádat hvězdárna pro děti, které se na hvězdárně třeba úplně poprvé bojí spát a tak se třeba díky poznání prostředí rozhodnou navštěvovat v dalším školním roce astronomický kroužek a poté třeba využijí možnost se zúčastnit v dalším roce pobytového tábora.

Ukázalo se, že tento předpoklad je mylný. Děti na tyto tábory nejezdí kvůli zájmu o obor, ale hlavně proto, aby o ně bylo postaráno zajímavou činností v době, kdy jsou rodiče v práci. I když nám občas v minulosti do kroužku nakonec nějaké dítko přišlo, jeho zájem prakticky po několika měsících skončil. Od příštího roku proto nebudou příměstské tábory v nabídce, abychom se mohli více věnovat návštěvníkům hvězdárny v sezóně, protože nám příměstské tábory blokovaly například lety v simulátoru. V případě, že se hvězdárna bude nacházet v novém objektu, pak můžeme příměstské tábory s klidem obnovit. Jejich realizace nebude ničemu vadit, protože účastníci takovéhoto tábora budou mít program v klubovně, kterou jim na tábor vyhradíme. Prozatím nás ale trápí nedostatek prostor.

6. – 19. 8. 2023: LETNÍ ASTRONOMICKÝ TÁBOR PERSEIDY 2023

Na příměstský tábor navazoval i 14denní tábor pozorovatelský. Podmínkou účasti byl věk minimálně 9 let a absolvovaný 4.ročník ZŠ. Pro přijetí na tento tábor nebyly potřeba žádné odborné znalosti. Expedice se zúčastnilo celkem 15 účastníků, z toho 2 přijeli až v polovině tábora.

Ani při něm jsme neopomíjeli zábavu, hry, výlety, a jakmile to počasí dovolilo, taky vodní bitvy. Hlavní náplní však byly noční aktivity už v poněkud odbornějším rytmu. Prvním úkolem pro všechny bylo lepší poznání noční oblohy. Teprve, když se naučíte orientovat mezi souhvězdími, můžete se pustit do pravého vesmírného dobrodružství. A jedno takové nás čekalo

vprostřed tábora v podobě „padajících hvězd“, neboli meteorického roje Perseid. Dařilo se slušně i méně zkušeným účastníkům a povedlo se zaznamenat řadu průletů těchto malých kamínků zemskou atmosférou.

V druhé půlce tábora se pak naše pozorování zaměřila na vzdálenější objekty noční oblohy v podobě planet, hvězd, mlhovin i známé galaxie v souhvězdí Andromedy. Účastníci se přitom naučili základy práce s astronomickými dalekohledy, ale také s mapami a elektronickými prostředky. Praktické aktivity jsme samozřejmě propojili s besedami o astronomii, aby se všichni mohli seznámit se zákony dění na obloze.

V průběhu letní expedice jsme také účastníkům nabídli výcvik s certifikací 1.stupně a ten se neočekávaně ujal. Proto také na konci tábora mohly proběhnou dvě mise k Marsu pod vedením kapitánů Karla Rohly a kapitánky Kristýny Pakostové. šlo o zkrácené, ukázkové mise, účastníkům byla díky nim nabídnuta možnost se stát účastníky nového ročníku Kursu kapitánů Prométhea, což někteří z nich v září využili.

Miroslav Spurný a Lukáš Pochylý
10.9.2023

17. 7. 2023: PRVNÍ KURS KAPITÁNŮ VO.S.A. ÚSPĚŠNĚ SKONČIL

Po předcházejících termínech prvního kursu pro kapitány kosmické lodi Prométheus proběhlo jeho poslední soustředění v termínu 14.-16.4.2023. Od 17.4. do 10.5.2023 pak všichni účastníci dostali čas na sestavení podkladů seminárních prací s tematikou zaměřenou na realizaci aktivit pro posádky kosmických lodí, případně vlastních nápadů pro experimenty v lodi Prometheus, vytvořených podle skutečných experimentů, které provádějí kosmonauti v kosmickém prostoru. Všchny tyto přípravy směřovaly k vykonání závěrečných teoretických zkoušek 26.-28.5.2023, při kterých měli účastníci kursu k získání certifikátu 2.stupně své vytvořené seminární práce obhajovat.

Kurs začal listopadovými soustředěními za účasti 9 zájemců, přičemž v průběhu kursu jich několik odstoupilo a nakonec nám ke zkouškám šlo 6 zájemců. Během období tvorby seminárních prací ale začal zájem upadat (teprve samostatná práce prokáže skutečný zájem) a u tří zájemců se postupně ukázalo, že jejich zájem nebyl až takový. U květnových zkoušek nakonec obhajovalo své práce jen 5 uchazečů. Problém spočíval v tom, že mnozí neuměli ani využít možnost práce ve dvojicích a také nabízených konzultací s lektory a o několika víkendech. Úroveň obhajoby seminární práce jednotlivých účastníků při zkouškách 28.5.2023 nebyla špatná, pouze se ukazovalo, že i

přes tvorbu prezentací v současné školní výuce, děti prezentovat neumí. K praktickým zkouškám od 8. do 16. července 2023 šli již jen čtyři zájemci o Certifikaci 2.stupně a z nich jeden nevyhověl požadavkům na dokončení své práce a tak nakonec Certifikát 2.stupně neobdržel. Výsledkem prvního ročníku kursu jsou tři účastníci, kteří podmínky prvního ročníku kursu velice dobře zvládli:

KRISTÝNA PAKOSTOVÁ (6.ročník ZŠ) v hodnosti SOVA, s obhájenou závěrečnou seminární prací "Scénář programů hvězdárny a kosmodromu pro veřejnost"

KAREL ROHLA (6.ročník ZŠ) v hodnosti VLAŠTOVKA, s obhájenou závěrečnou seminární prací "Výcvik nových adeptů pro posádky Prométhea"

ADAM LAFEK (5.ročník ZŠ) v hodnosti VLAŠTOVKA, s obhájenou závěrečnou seminární prací "Experimenty na palubě Promethea"

Všem moc gratulujeme! Těšíme se na to, že vás začneme potkávat jako průvodce na našem kosmodromu a kapitány dlouhodobých posádek kosmické lodi Prométheus. Nyní začíná druhý ročník pro absolventy, kteří již získali certifikáty 1.stupně, většinou na letošních táborech. Ten začíná opět v listopadu a je možné se do něho přihlásit do 23.9.2023 přes naše stránky.

Cílem tohoto kursu je poněkud atraktivnější formou získat základy kosmonautiky a astronomie podrobněji než v astronomickém kroužku a získat hodnocení svých znalostí formou teoretických i praktických testů. V případě úspěšného zakončení kursu se pak stanou účastníci kursu nejen kapitány dlouhodobých posádek, které si budou moci zvolit¨, ale také průvodci programů pro veřejnost na hvězdárně. Ti bohužel v posledních letech citelně chybí. Ti, kteří kurs úspěšně zakončili, dostanou příležitost provádět veřejnost po získání naležité praxe jako pomocníci našich stávajících pracovníků od sezóny v novém kalendářním roce 2024. Zároveň se stanou konzultanty a asistenty pro účastníky kursu nového. Stane se z nich kvalifikovaná síla schopná vést posádky Prométhea a mise pro širokou veřejnost, pomohou nám vytvářet pravidla v rámci kosmické agentury VO.S.A. - tedy itineráře a letové řády pro jednotlivé cíle. Stanou poradci tvůrců simulátoru, kteří budou lety pro veřejnost připravovat

na základě jejich zkušeností a jimi vytvářených podkladů pro tyto nové kosmické mise a pomohou nám s náborem na školách, kde si budou vybírat své vlastní posádky a týmy konstruktérů satelitů DO-CU-SAT.

Protože nábor do kursu provádíme ponejvíc na letních táborech, kam dojíždějí mladí zájemci z míst i velmi vzdálených (letos jeden přijel i se sádrou na noze až ze zahraniční Bánské Bystrice) může to pro naše město, které se potýká s neustálým odchodem mladých lidí na střední či vysoké školy do jiných míst republiky či zahraničí a již se do našeho města nevracejí ani po skončení studia, být přínosem. Třeba proto, že může do našeho města přivést mladé lidi odjinud (mladí lidé často mají tendenci odcházet z domova na zkušenou po dovršení plnoletosti co nejdále) a Ti zde mohou pomoci dále naplňovat odkaz Františka Krejčího k udržení chodu našeho modernizovaného zařízení. Poslední léta nám chybí zapálení mladí astronomové mající hlubší vztah k oboru i místu. Třeba právě nyní je tady máme.

Miroslav Spurný
31.8.2023

7. 7. 2023: 60 LET OD ZAHÁJENÍ ČINNOSTI HVĚZDÁRNY

7.července 1963 byla slavnostně otevřena Hvězdárna MKS Karlovy Vary vybudovaná svépomocí v Akci Z. Za astronomický kroužek převzal klíče od ní František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9,5 x 5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm. Rozvoj činnosti hvězdárny byl podmíněn zájmem lidí zejména o kosmonautiku, která koncem šedesátých let vrcholila přistáním na Měsíci. Přerušil jej požár v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření.

K původní budově byla přistavena zadní část, která prostory zvětšila o celkem 4 místnosti. Rozšíření ale umožnilo hvězdárně rozvoj zejména po roce 1993, kdy se dařilo hvězdárnu s podporou Magistrátu postupně rekonstruovat, aby vyhovovala stávajícím potřebám. A proto je na místě připomenout osobnost Františka Krejčího. Založil kroužek a vybudoval i vedl hvězdárnu od roku 1959. Obnova hvězdárny v letech 1972 až 1977 byla především jeho zásluhou. Zemřel po těžké chorobě 13. června 1984 v Karlových Varech. V roce 2013 se podařilo objekt hvězdárny po svém zakladateli pojmenovat. Zanechal po sobě dílo velmi značné ceny, které nabízí i nadále kvalitní programy veřejnosti s individuálním přístupem, poněkud odlišné od těch, které mohou návštěvníci najít v současných science centrech.

A snaha pokračovat v jím započatém díle a reprezentovat dobře lázeňské město i v objektu postaveném v tomto desetiletí, ke kterému se nyní připravuje projektová dokumentace a snažíme se do něho vytvořit podmínky pro činnost odpovídající současným požadavkům, je snad dostatečným poděkováním svému zakladateli, který nám opravdu zanechal dílo značné ceny, které jsme v časech po jeho smrti mohli velmi dobře rozvíjet a učinit z něj turisticky přitažlivé místo a objekt s aktivitami, které v jiných podobných zařízeních nenajdete.

Miroslav Spurný
7.7.2023

15. 6. 2023: MALÉ HODNOCENÍ PRVNÍHO ROČNÍKU KURSU KAPITÁNŮ

26.-28.5.2023 proběhly závěrečné zkoušky Kursu kosmických kapitánů agentury VO.S.A.. Ačkoli jsme se snažili, aby účastníci měli prezentace svých seminárních prací co nejlépe připraveny, objevila se řada úskalí, která nám znepříjemnila život. Byli jsme například nuceni zkoušky rozdělit na teoretickou a praktickou část, kdy ta praktická, do které měli účastníci své seminární práce přepracovat, proběhne až v červenci na prvním výcvikovém táboře. Pro příští ročníky kursu se například zakomponovala změna, že na seminárních pracech budou účastníci pracovat již téměř od začátku, protože málokdo z nich si vůbec dokáže představic, co obnáší slovo konzultace. Ale jedním z kladných přínosů kursu, bylo zalétávání vícemístné kosmické lodi na některých trasách a hledání chyb, které se dařilo velmi dobře najít. Zároveň nám první kurs velmi dobře posloužil k tvorbě obsahu certifikací a také hodností, které mají za význam nechat kosmonauty stoupat na pomyslném žebříčku svých schopností a pomáhat celou malou "organizaci" VO.S.A. řídit a tvořit její obsah.

Zkoušky začaly prakticky tím, že měli účastníci dokázat, že jsou schopni samostatné práce "bez vodění za ručičku" a tak v dubnu jsme naplánovali tři víkendové konzultace nad připravenými podklady k práci. Cílem bylo napsat takovou práci, při které se inspiruji realitou v první části a následně ji do druhé části práce převedu do podoby možnosti realizace v kosmické lodi Prometheus. Tady nastalo několik problémů, které ukázaly, že nebylo šťastné nechat psát práci až na konec kursu,

ale účastníci na ní měli dělat průběžně. Možná by se realita vyjevila již daleko dříve, než překvapení v závěru kursu, která jsme nečekali. Ale to už je úděl vývoje podobných aktivit na hvězdárně. První kurs byl totiž zkouškou, zda něco podobného má vůbec šanci se rozběhnout. Nejednalo se totiž o klasický astronomický kroužek, který se koná na každé hvězdárně jako typická volnočasová aktivita, ale pokus z kroužku vytvořit "školu", která by pro hvězdárnu zajistila do budoucna spolupracovníky, tedy vlastní odchovance. To se nám nedařilo posledních 15 let vůbec.

Astronomický kroužek je totiž aktivitou volnočasovou, do které chodí děti podle svých schopností chápání - začátečníci a pokročilí - si jen poslechnout zajímavé informace, ale v podstatě jde jen o pasívní přijímání těchto informací bez snahy pro jejich využití cokoli udělat. Bohužel za tohoto stavu pak nemáte v současnosti tzv. "vlastní odchovance", kteří by k činnosti měli nějaký vztah. A dokonce ani možnost realizace o letních prázdninách neberou jako něco zajímavého. Kurs proto měl být čímsi přínosnějším, a jak se ukázalo, postupně nám odstupovali ti, pro které by byl ideální jen astronomický kroužek, protože jejich zájem nebyl tak hluboký.

Ukázalo se to ale v plné kráse před zkouškami, ke kterým mělo jít 6 účastníků. Zatímco 4 kluci a jedna dívka si bez problémů vybrali téma práce a snažili se pokračovat, jedna z účastnic, jejíž výsledky nebyly příliš dobré po celou dobu a zápolila se známkami, které byly často na hranici vyloučení z kursu, oznámila až na poslední chvíli před konzultačním víkendem, že ke zkouškám nepůjde. Nedokázala to ani sama, došlo k tomu až po nátlaku od lektora, který chtěl znát téma její práce a ona nebyla schopná si jej vybrat. Pokud mohu hodnotit její účast, tak je mi moc líto, že to brala tak trochu jako legraci, ale ne školu,

kde se má něco nového naučit. Prakticky k tomu přistupovala přesně jako členka astronomického kroužku a její snaha něco dokázat byla minimální. Docela mě mrzí i to, že na soustředěních, kde původně byla včetně ní 4 děvčata, došlo k tomu, že nám postupně odstupovaly další účastnice, patrně i kvůli jejímu chování. Nejstarší účastnice kursu místo toho aby ukázala své přednosti, a vypadala jako schopná budoucí praktikantka pro letní tábory, ukázala bohužel svoji pubertální stránku a trochu nám kolektiv kursistek rozhodila tím nesprávným směrem. Je to obrovská škoda, některé mladší účastnice měly našlápnuto k lepšímu výsledku, ale raději předčasně skončily. K první části zkoušek, které se nakonec přemenovaly na teoretické, přišli:

DANIEL HRÁDEK (6.ročník ZŠ) v hodnosti VLAŠTOVKA, s obhajobou závěrečnou seminární práce "Předstartovní příprava kosmické lodi v době odpočítávání startu"

ŠIMON TÓTH (6.ročník ZŠ) v hodnosti VRABEC, s obhajobou závěrečné seminární práce "Scénář programů hvězdárny a kosmodromu pro veřejnost"

KRISTÝNA PAKOSTOVÁ (6.ročník ZŠ) v hodnosti SOVA, s obhajobou závěrečné seminární práce "Scénář programů hvězdárny a kosmodromu pro veřejnost"

KAREL ROHLA (6.ročník ZŠ) v hodnosti VLAŠTOVKA, s obhajobou závěrečné seminární práce "Výcvik nových adeptů pro posádky Prométhea"

ADAM LAFEK (5.ročník ZŠ) v hodnosti VLAŠTOVKA, s obhajobou závěrečné seminární práce "Experimenty na palubě Promethea"

Práce však tak úplně nesplňovaly požadavek organizátorů kursu, aby v první části použili reálný stav a v druhé pak představili vlastní koncept, který by se využoval na hvězdárně a na kosmodromu při misích či provádění veřejnosti. Přesto výstupy některých účastníků byly velmi povedené a byly i využitelné v praxi. U některých byla

realizována pouze první část práce, kde načerpali informace z internetu, ale již neměli snahu dotáhnout dílko do konce, u některý jsme se setkávali se snahou "jen projít", což byla škoda. Stačilo přitom trochu víc přemýšlet a výsledek mohl být lepší a přínosnější pro obě strana. Prezentace všech pěti prací sledovala nezávislá komise hvězdárny Lukáš Pochylý a Pavel Frantál, kteří patří k dlouholetým spolupracovníkům hvězdárny a mají zájem na tom, abychom pro hvězdárnu získali mladou generaci zapálených spolupracovníků.

Komise zkonstatovala, že je potřeba, aby všichni účastníci kursu své práce přepracovali a proto jsme se domluvili, že do poloviny července své práce s námi zkonzultují a přepracují. Budeme se jimi zabývat na první části červencové expedice nazvané Prázdniny v Prométheu, která se tak stala nově termínem praktických zkoušek. Všichni účastníci s tím souhlasili. Přesto několik dnů po zkouškách se nám ozvali rodiče jednoho z účastníků, že se dalších aktivit nezúčastní. Údajně coby introvert utrpěl veliké trauma z toho, že měl práci prezentovat před komisí. Je s podivem, že tato informace zazněla až po zkouškách. Před nimi bylo možné najít pro něho individuálně jinou formu zapojení. Nikoho z nás by nenapadlo, že pokud chceme po účastnících kursu, aby své dílko představili a přednesli své nápady kolektivu pracovníků hvězdárny, kohokoli traumatizujeme. Dotyčný, ač měl vynikající výsledky a byl pro hvězdárnu přínosem, bohužel doopravdy skončil. Je to škoda, ale takový je život na hvězdárně. V další fázi se totiž mohl podílet na řadě projektů, které nás čekaly. Například 3D tisk, tvorba experimentů do Promethea nebo jiných aktivit, které by ho určitě bavily.

Přesto vám všem děkujeme, že jste nám pomohli pokročit dále, děkujem za účast v kursu a třeba se s některými z vás jednou setkáme znovu. Těm, kdo pokračujete a nevzdáváte žádné překážky, fandíme a přejeme si s vámi dál spolupracovat.

Miroslav Spurný
15.6.2023

24. 5. 2023: INTEGRAL BART WORKSHOP - IBWS 2023
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2023

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. Už sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných právě astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023.

Převzatá Tisková zpráva z 24. května 2023

Sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání s charakterem evropské regionální konference především v oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Do Karlových Varů se sjelo 48 účastníků z pěti zemí. Na organizování IBWS INTEGRAL / BART Workshop se podílí Skupina astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Kromě Astronomického ústavu AV ČR jsou dalšími spoluorganizátory České vysoké učení technické v Praze a Hvězdárna v Karlových Varech.

Na programu konference je 44 referátů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických kosmických zdrojů, využití robotických dalekohledů a přípravy kosmických misí a experimentů. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v Astronomickém ústavu ČSAV v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. V současné době se Astronomický ústav AV ČR podílí např. na přípravě mise Athena Evropské kosmické agentury.

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. A to zejména těch, kde je hmota v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Kontakty a další informace:
Oficiální stránky konference: https://ibws.cz/
Prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Skupina Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ASÚ AV ČR
Tel.: 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Miroslav Spurný
24.5.2023

20. 5. 2023: HVĚZDÁRNA OSLAVUJE 60 LET

Jako každý rok se hvězdárna připravuje na školní výlety a letní tábory stavbou stanové základny. V tomto roce se na ní aktivně podíleli i členové kroužku a také účastníci Kursu, za což jim děkujeme. Stanová základna je používána od roku 2001 a je bohužel již ve velmi špatném stavu, takže se uvažuje o postupné výměně za obytné chatky. Původní cena jedné podsady s plachtou byla 7000 Kč, v současnosti vychází jeden stan i s plachtou na zhruba 20000 Kč, což znamená, že díky možnosti v něm ubytovat pouze dvě osoby a není zde prakticky žádné další misto, jsou řešením opravdu asi jednoduché zahradní domky, do kterých lze ubytovat 4-6 dětí. V příštím roce se budeme snažit o postupnou výměnu ubytovací kapacity. Chatičky mají i tu výhodu, že není potřeba je na zimu uklízet do skladu, ale lze v nich i leccos přes zimu naopak skladovat. Stany tedy z větší části letos používáme k ubytování naposledy.

V rámci oslav 60.výročí oteření hvězdárny pro veřejnost, jsme v dubnu a v květnu získali propagační materiály, které můžeme používat pro prezentaci na mimořádných akcích v areálu i mimo areál hvězdárny. Poprvé jsme rollapy využili na propagační kampani 15.dubna 2023 ve Varyádě a poté na celé řadě míst, kam jsme vyrazili na přednášky. Například na setkání členů astronomických kroužků v Jindřichově Hradci nebo ve školách při prezentaci programu Postav a vypusť si svoji družici. Spolu s těmito materiály jsme konečně mohli nechat vyrobit i barevná týmová propagační trička, která nosí na akcích spolupracovníci hvězdárny. Naproti tomu jsme nechali vyrobit také trička černobílá, která si na táborech mohly děti dokončit vybarvením pomocí fixů a barev na látku. Trička nás velmi dobře reprezentují na všech akcích. Nyní řešíme uniformy pro Kosmodrom a také zimní podobu reprezentačního oblečení, například mikin. Po setmění bývá přeci jen na tričko trochu i zima i v létě...

Karlovy Vary získaly nové panorama. Pohled z kosmodromu na Karlovy Vary při startu kosmické lodi Prometheus do kosmu je nádherným zážitkem pro každého, kdo chce poznat naši novou léčebnou proceduru "Karlovarský Balzám na duši".

Miroslav Spurný
20.5.2023

13. 3. 2023: POKRAČUJE ŠKOLENÍ PRVNÍCH KAPITÁNŮ VO.S.A.

10.-12.2., 17.-19.2. a 10.-12.3. se konala další soustředění Kursu pro zájemce o kapitánskou hodnost v posádkách naší nové kosmické lodi Prométheus. Loď je nyní k dispozici pro tříčlenné posádky, které budou moci startovat na krátkodobých letech, ale v příštím roce bude loď vybavena pro dlouhodobé lety a s možností kosmických experimentů. Z patnácti zájemcům, kteří se kvalifikovali na letních táborech získáním certifikátu 1. stupně, chce nyní kurs dokončit šest zájemců, kteří dosahují sice rozdílných výsledků ve výuce, ale všichni mají jedno společné - chtějí jít v květnu ke kapitánským zkouškám a poté si kvalifikaci zkusit zvednout na speciální expedici, kterou pro ně připravujeme od 8. do 16. července 2023.

Účastníci kursu si prozatím procházejí základy kosmonautiky a astronomie podrobněji než v astronomickém kroužku a získávají také hodnocení svých znalostí formou teoretických i praktických testů. V případě úspěšného zakončení kursu, by již v letních měsících měli na kosmodromu vypomáhat jako

kvalifikovaná síla schopná vést posádky Prométhea a také radit při letech široké veřejnosti a na prvních táborech o těchto prázdninách již vybírat adepty do posádek pro dlouhodobé lety, na které má být od července dokončen Prométheus. Tyto lety bude moci sledovat i veřejnost na našich nových stránkách. Kosmický tým, který vznikne jako první posádka pro vůbec první meziplanetární dlouhodobý let konaný v době od 8. do 16.7., bude poté vytvářet itineráře a letové řády pro jednotlivé cíle a stanou se poradci tvůrců simulátoru, kteří budou lety pro veřejnost připravovat na základě jejich zkušeností a jimi vytvářených podkladů pro tyto nové kosmické mise. Budou se také podílet na tvorbě funkčních satelitů, které budeme prostřednictvím našeho simulátoru vypouštět na orbitální dráhu kolem Země a vytvářet pro ni cílená vědecká pozorování. Pak všechny čeká jistá forma propagace na školách, do kterých v současnosti chodí. Zde budou prezentovat mise pilotované i nepilotované....

Miroslav Spurný
13.3.2023

18. 12. 2022: PŘEJEME VÁM PŘÍJEMNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

Miroslav Spurný
18.12.2022

10. 12. 2022: NOVÝ LETOVÝ ŘÁD VO.S.A.

Ode dnešního dne jsme spustili simulované lety podle nového Letového řádu kosmické agentury VO.S.A. Lety budou od této chvíle záležitostí odletů z Karlovarského kosmického nádraží, a.k.z.. Cestování na zajímavá místa vesmíru se od příští letní sezóny stane v Karlových Varech běžnou, ale v rámci celé České republiky ojedinělou záležitostí. Podobně jako cestujeme vlakem do cílového místa, stejně tak si budete moci u nás zajistit letenku s místenkou a stát se členem posádky do místa, které jste si k návštěvě vybrali. Již brzy se také dočkáte i asistence našich mladých spolupracovníků, kteří se pro roli kapitánů posádek v současnosti školí..... Kosmické nádraží tak dostane novou, nečekanou podobu, včetně nových stránek....

Miroslav Spurný
10.12.2022

20. 11. 2022: ŠKOLENÍ PRVNÍCH KAPITÁNŮ VO.S.A.

Uplynulé listopadové víkendy začala na hvězdárně škola pro zájemce o kapitánskou hodnost v posádkách naší nové kosmické lodi Prométheus. Loď je nyní k dispozici pro tříčlenné posádky, které budou moci startovat na krátkodobých letech, ale v příštím roce bude loď vybavena pro dlouhodobé lety a s možností kosmických experimentů. Patnácti zájemcům, kteří se kvalifikovali na letních táborech získáním certifikátu 1. stupně, bylo umožněno pokračovat ve studiu a získání certifikátu 2.stupně. Celkem 9 z nich, 5 chlapců a 4 děvčata, absolventi minimálně požadovaných 5.tříd ZŠ ve věku 11-14 let, se po prázdninách rozhodli podobný kurs vyzkoušet.

Dětská kosmická agentura VO.S.A. tímto naplno rozbíhá svoji činnost. V případě úspěšného zakončení kursu, by již v letních měsících měli na kosmodromu vypomáhat jako kvalifikovaná síla schopná vést posádky Prométhea a také radit při letech široké veřejnosti. Pro představu, co musí mladí adepti absolvovat pro získání kapitánské certifikace, zveřejňujeme učební osnovu kursu. Letošní první ročník ale umožnní školit v příštím roce další desítku zájemců, které vybereme na letních táborech v příštím roce. Kosmické týmy, které vzniknou jako posádky pro první meziplanetární dlouhodobý let, budou poté tvořit itineráře a letové řády pro jednotlivé cíle a stanou se poradci tvůrců simulátoru, kteří budou lety pro veřejnost připravovat na základě jejich zkušeností a jimi vytvářených podkladů pro tyto nové kosmické mise. Budou se také podílet na tvorbě funkčních satelitů, které budeme prostřednictvím našeho simulátoru vypouštět na orbitální dráhu kolem Země a vytvářet pro ni cílená vědecká pozorování. Pak všechny čeká jistá forma propagace na školách, do kterých v současnosti chodí. Zde budou prezentovat mise pilotované i nepilotované.... ale o tom až na jaře, kdy spustíme ucelenou kampaň právě k těmto novinkám. Předpokládejme, že všichni účastníci kursu již budou v tom čase před úspěšným zakončením kursu na své první misi....

Miroslav Spurný
20.11.2022

26. a 27. 10. 2022: ASTRONOMICKÉ KROUŽKY PROBÍHAJÍ

První schůzky astronomických kroužků pro začátečníky i pokročilé se konaly o podzimních prázdninách. Celkem se jich zúčastnilo 10 zájemců rozdělených na dvě poloviny. Zájemci o pozorování se jako sekce sešly na hvězdárně v předvečer schůzek 25.října a poté zůstali na hvězdárně až do konce čtvrtečního kroužku a věnovali se základům pozorování. Primárním naším zájmem byl Mars, který se blíží do letošní opozice, která vůči Zemi nastává 1.12.2022.

Schůzky pro ostatní zájemce začínaly vždy v 10:00 dopoledne a končí v 18:00 hodin. Během nich pak máme plno času stihnout probrat více astronomických informací, než bychom stihli na běžných schůzkách v Domě dětí a mládeže, nebo na jiném místě. Skupinu mladších zájemců neboli začátečníků (4.-6. třídy ZŠ) vede Miroslav Spurný a starší účastníky (od 7.tříd ZŠ) vede Jaroslav Maxa. Skupina starších zájemců se věnuje již pokročilejšímu studiu astronomie, například konstrukci astronomických přístrojů, v tomto školním roce na jaře se začnou zabývat stavbou sofistikovaného zařízení, jakým je skutečně funkční cubesat.

Miroslav Spurný
28.10.2022

25. 10. 2022: ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE

V úterý 25. října 2022 nás od 11:11 do 13:19 čekalo částečné zatmění slunce. Na hvězdárně v inkriminovanou dobu probíhalo jeho pozorování pro veřejnost dalekohledy před budovou a pro zájemce byly připraveny dalekohledy, kterými bylo možné celý úkaz sledovat. Zároveň jsme měli v sále hvězdárny připravenou přednášku o zatměních slunce a tranzitech vnitřních planet sluneční soustavy.

Pro snazší sledování měsíčního disku při jeho putování přes sluneční disk jsme zvolili primárně formu projekce. Bohužel nepřálo počasí, zamračená obloha, nám dlouho nechtěla úkaz dovolit pozorovat, ke konci se ale počasí umoudřilo a úkaz bylo možné vidět alespoň v jeho závěrečných fázích.... Pozorování navštívila s ohledem na jeho konání v pracovní den dopoledne asi desítka náštěvníků, kteří to z větší části vzdali ještě předtím, než se obloha rozjasnila a úkaz bylo možné pozorovat až do jeho konce bez omezení.

Miroslav Spurný
28.10.2022

13. 10. 2022: PŘIJĎTE SI K NÁM VYFOTIT MĚSÍC VLASTNÍM MOBILEM

Po řadě testů a experimentů s našimi dalekohledy a některými typy mobilů, jsme se konečně dostali k možnosti nabídnout veřejnosti fotografie objektů noční oblohy přes mobil. S ohledem na komplikovanost procesu zaměření a ostření jsme zvolili jako fotografický dalekohled ten, který má nejjednodušší ovládání a používají ho i naši mladí členové astronomického kroužků. Umožníme Vám tak ve spolupráci s průvodcem umístit svůj mobil do rámečku na dalekohledu a poté si pomocí dálkové spouště objekt bezdotykově vyfotit.

Tuto aktivitu Vám rádi nabídneme. Průvodce u dalekohledu Vám pomůže jednak spárovat dálkovou bluetooth spoušť abyste se nemuseli mobilu dotýkat při samotné expozici a jednak provede zaměření ideální polohy objektu v zorném poli. Fotografování za okulárem má ale celou řadu úskalí, které naši školení průvodci zvládnou, proto mějte strpení a dejte jim chvilku času přístroj na náš dalekohled umístit. Většina mobilních přístojů má totiž objektivy na různých místech své zadní stěny, ci znamená hledat ideální polohu po umístění do rámečku.

Druhým problémem jsou délky expozic. Všechny námi testované mobilní přístroje různých značek zvládnou (a to i po naistalování sofistikované aplikace) expozici maximálně 1.5 sekundy. Výjimkou byl test mobilního telefonu HUAWEI, který dokáže provést expozice až 8 sekund. Protože delší expozice asi nebude nutné řešit, rozhodli jsme se, že nabídneme veřejnosti jen jednoduché fotografie Měsíce či planet. Zkusit ale můžeme i jasnější mlhoviny, kde ale za kvalitu neručíme. Můžete si tak z hvězdárny odnést buď sekvenci fotografií provedenou vámi pomocí dálkové spouště, ale třeba i památku v podobě krátkého videa, na kterém bude slyšet i výklad průvodce.

Při návštěvě programů ve dne, kdy je třeba zataženo, se ale také můžeme pokusit provést alespoň ukázku fotografování na některý pozemský cíl. Pokud se podaří zaostřit sluneční fotosféru, pak můžete získat obrázek Slunce, pokud ne, pak třeba uvidíte 800 metrů vzdálenou Vítkovu horu s detaily jako na naše snímku vpravo.

Miroslav Spurný
13.10.2022

9. 10. 2022: 9.ŘÍJNA 13:15, PROMÉTHEUS START!

Symbolicky od 4. října 2022, tedy 65 lety poté, co lidstvo nastartovalo svůj "Kosmický věk". Tehdy 4.října 1957 odstartoval prvního umělý kosmický satelit Sputnik 1. K tomuto datu nabízíme premiéru nové lodi Prometheus veřejnosti. Zatím ve zkušebním provozu jen o víkendech a svátcích (hlavně tedy v sobotu a neděli) dvakrát denně. Skupinový let prozatím pro dě osoby posádky máme označené jako Výlet R, tedy rodinný výlet do vesmíru. Veřejnosti tedy nabídneme možnost letět prozatím ve dvojicích.

Plníme tedy své slovo, že do naší kabiny může usednou více osob. Musí ale splňovat určitá kriréria, stejně jako kosmonauti při letovém výcviku.

Příběh o vesmírném hvězdoletu Prométheus a jeho odvážné posádce, která pomůže osvobodit Zemi od nadvlády robotů se stal tak trochu kultovní a nás inspiroval ke splnění dětského snu. Seriál, který vycházel v sedmdesátých letech 20. století v časopisu ABC, tedy dílko Václava Šorela ve spolupráci s ilustrátorem Františkem Kobíkem v podobě komiksu Vzpoura mozků má nyní zhmotnělou podobu inspirovanou a vtělenou do našeho Prométhea. V době zkušebního provozu od října 2022 do března 2023 se s ním dostaneme na orbitu Země v podobě kosmické lodi Gemini, ale postupně již i do vzdálenějším míst sluneční soustavy a mezihvězdného prostoru. Jak jsme uváděli i u předchozí jednomístné verze simulátoru, tak i tato nová loď je výhradním výtvorem pracovníků hvězdárny Karlovy Vary z běžných komponent, které jsou na trhu k dostání.

Protože loď teprve testujeme a během podzimu připravujeme "ostrý start" našeho Karlovarského kosmodromu pro veřejnost k prvnímu jarnímu dni roku 2023, máme nyní při letech některá omezení. Tak především nabízený Výlet R není plnohodnotná kosmická mise, ale klidný rodinný výlet, při kterém chce třeba rodina, tatínek a syn společně, poznat letové vlastnosti a možnosti letů v nové kosmické lodi. Pro začátek jde o krátký ukázkový let na zemskou orbitu se závěrečným letovým překvapením. Celý let trvá přibližně 35-40 minut.

Pro novou loď platí několik pravidel. Kabina lodi je pro budoucí kosmické mise trojmístná. Posádky v době zkušebního provozu ale budou pouze DVOJČLENNÉ: PILOT a NAVIGÁTOR. Třetí osobou je pracovník hvězdárny v roli průvodce. Pracovníci hvězdárny si vyhrazují právo v případě nutnosti v kabině neletět a řídit let z řídícího centra. V současnosti tedy platí tato pravidla, místa obsazujeme takto:

PILOT (sedí v podstatě na místě řidiče v osobním automobilu), minimální věk je 12 let - navštěvuje alespoň 6.třídu ZŠ.

NAVIGÁTOR (sedí na místě spolujezdce), minimální věk je 8 let - navštěvuje alespoň 2.třídu ZŠ.

PRŮVODCE (pracovník hvězdárny, sedí na zadní sedačce), komentuje letové situace a radí pilotovi, co může dělat.

Centrum řízení letů: zde mohou být letu účastny ještě maximálně další 3 osoby DOPROVODU, kteří budou s posádkou ve spojení pomocí dálkové komunikace z pozemského kosmického centra a budou prožívat let spolu s nimi. Horní věkové hranice nejsou jakýmkoli způsobem omezovány.

Během letu nesmí posádky používat mobilní telefony. Musí být buď vypnuté, nebo zanechány u osob doprovodu.

Zde je nutno uvést, že náš simulátor letů do vesmíru nemá být pouťovou atrakcí ani pro každého, kdo problematice astronomie a kosmonautiky vůbec nerozumí. Na místo

pilota by tedy měl usedat především ten, kdo se cítí být kapitánem posádky a je ochoten nést za tuto posádku během budoucích letů i odpovědnost. V současnosti půjde jen o ukázku, kdy poletí dvojice doprovázená pracovníkem hvězdárny, který svým slovním doprovodem může vysvětlovat všechny důležité momenty, které v lodi posádka zažije, do budoucna ale poletí tříčlenná posádka, která bude lety skutečně řídit. Není proto od věci, aby v lodi letěl tatínek se svými dětmi nebo celá rodina - tatínek, maminka i jejich potomek a celý let považovali za výuku astronomie a kosmonautiky a také možnost, jak spolupracovat v krizových situacích, které lety v Prométheu přinesou. Jedná se, přeci jen, o simulaci letu do kosmického prostoru a nikoli "svezení vláčkem na pouti". Zkrátka jako odborní pracovníci hvězdárny, kteří vás vyšlou na dalekou misi potřebujeme, aby do kabiny usedla posádka, které nebude velet na místě pilota někdo, kdo dané problematice vůbec nerozumí a není schopen se v ní vůbec orientovat. Zde je tedy nutné brát na zřetel, že při simulovaných misích bude moci na místo pilota usednout až žák 6.třídy ZŠ,

kterému snadno vysvětlíme, co má jako pilot dodržovat a nebude mít problém plnit kosmonautické úkoly ve spolupráci s ostatními členy posádky plnit na své vědomostní úrovni. O rok mladší dítě, tedy žák 5.třídy ZŠ, smí usednout na sedadlo navigátora. Mladší děti, pod vědomostní hranicí 5.třídy ZŠ mohou letět jako řadoví členové posádky na zadní sedačce a stejně jako v autě let prozatím pouze pozorovat.

Podrobnější informace najdete na naší stránce VÝLETY DO VESMÍRU, kde si můžete lety registrovat předem přes náš formulář nebo zkusit štěstí, zda není volný čas startu některý den přímo na hvězdárně. Na stránkách většinou najdete první volný start, který můžete registrovat, ale může se stát, že půjdete kolem hvězdárny a nabídneme vám start mimořádný, který lze realizovat okamžitě. Pro starty Prométhea platí prozatím časy každý víkend a státní svátek ve 13:15 a 16:15. Po předchozí dohodě můžeme nabídnout ale i starty mimo tyto časy.

Miroslav Spurný
9.10.2022

1. 10. 2022: ASTRONOMICKÉ KROUŽKY VE ŠKOLNÍM ROCE 2022/23

V sobotu 1.října 2022 se sešel v tomto školním roce poprvé astronomický kroužek. Pozvánku obdrželi děti i rodiče, se kterými jsme probírali koncept kroužku i letních táborů v příštím roce. Nově jsme se rozhodli kroužek rozdělit na skupiny podle věku na

ZAČATEČNÍKY (5.-6.třída ZŠ nebo nově příchozí)
a
POKROČILÉ (od 7.třídy ZŠ).

Systém kroužku se schůzkami o víkendu, kdy jsme dali účastníkům možnost si zvolit, zda chci být na hvězdárně po celý víkend přes noc a pozorovat, nebo jen se zúčastnit denního programu schůzky, bylo šťatnou volbou. V loňském roce se tak podařilo, aby kroužek pracoval po dlouhé několikaleté pauze skutečně po celý rok a podařilo se v dětech probudit hlubší zájem o studium astronomie tak, aby nešlo jen o zábavné trávení volného času, ale přítomní se na jeho schůzkách skutečně něco naučily. Proto jsme pro tento školní rok přikročili k rozdělení kroužku ještě podle odborných kritérií.

SEKCE POZOROVATELSKÁ
1. Pozorování a vyhodnocování drah meteorů vizuálně a z televizních kamer. Výpočty drah a zjišťování rojové příslušnosti.
2. Proměnné hvězdy - kampaně některých vybraných proměnných hvězd (základy fotometrie vizuálně a kamerami).
3. Celoroční Messierův maraton - vizuální a fotografické pozorování deep-sky objeků, zprvu Messierova katalogu.
4. Sledování a systematické pozorování planet a dalších těles sluneční soustavy (Měsíc, planety, trpasličí planety, planetky a komety - cílem je pozorovat pohyby těchto těles na obloze a zachytit detaily na povrchu a změny)
5. Slunce - pozorování slunečních skvrn, v závislosti postupného zvyšování sluneční aktivity, výpočty čísla R.

Po jednoletém základním vzdělání a praxi možnost pokračování
6. Exoplanety a jejich ověřování pomocí fotografické a CCD techniky (jen pro pokročilé pozorovatele).
7. Spektroskopie (jen pro pokročilé pozorovatele).

SEKCE PŘÍSTROJOVÁ
1. Stavba zařízení pro detekci a vyhodnocování dat z družic NOAA
2. Stavba SDR přijímače – posloucháme vesmír
Při vytvoření vhodného pracovního týmu v přístrojové sekci
3. SID monitor trochu jinak – pokus o týmový vývoj stavebnice SID monitoru z běžně dostupných věcí

SEKCE DEMONSTRÁTORSKÁ A AUDIOVIZUÁLNÍ
1. Tvorba programů pro veřejnost (realizace programů v powerpointu)
2. Přímá průvodcovská činnost (školení demonstrátoři, minimálně rok praxe s pracovníkem hvězdárny)

V lednu 2023 se členové kroužku budou moci přihlásit k certifikačním zkouškám. Mohou získat Certifikát pozorovatele či demonstrátora a vypomáhat v létě při provádění veřejnosti nebo mohou jet zdarma vypomáhat na tábor jako asistenti.

Vyvrcholení celoroční činnosti kroužku:

6. - 19. 8.2023 Letní astronomická expedice (hl. vedoucí: L. Pochylý, odb. vedoucí J. Maxa)

31.7. - 4.8.2023 Příměstský letní tábor (hl. vedoucí: Lukáš Pochylý)

SEKCE KOSMICKÝCH LETŮ - DĚTSKÁ AGENTURA VOSA

V tomto školním roce se budou školit do prvních posádek na dlouhodobé lety v nové kosmické lodi Prométheus. Proběhne v nezávislých termínech astronomického kroužku průběžný kurs kosmonauta, kde se spojí teorie i praxe. Děti budou vybírány jako kapitáni posádek a "průvodčí" kosmických lodí. Cílem je vytvořit dva šestičlenné týmy pro dva dlouhodobé simulované kosmické lety o prázdninách. Snahou bude zařadit do programu školení i přímou průvodcovská činnost, aby se ze členů týmu stali školení demonstrátoři. Zároveň by měli předlétávat programy na simulátoru a testovat ho pro veřejnost. Vyvrcholení celoroční činnosti sekce:

So 8. - Ne 16. 7. 2023 Prozkoumej s námi sluneční soustavu

(hlavní vedoucí Miroslav Spurný)

Na tomto táboře také proběhnou první dva dlouhodobé kosmické lety k výzkumnému cíli navrženými členy posádek. Let bude možno mediálně propagovat a sledovat na webu i veřejností. Po jeho skončení se posádka rozdělí do dvojic: každá dvojice ve funkcích kapitán+navigátor, kteří si začnou vybírat své posádky a nové cíle kosmických letů v našem simulátoru.

Miroslav Spurný
1.10.2022

30. 9. 2022: EVROPSKÁ NOC VĚDCŮ 2020
ANEB
KARLOVARSKÝ VESMÍR VŠEMI SMYSLY

Jako každý rok, se i letos naše hvězdárna zapojila mezi organizace, které se podílely na celoevropské akci nazvané Evropská noc vědců. Letošní byla nazvána tematicky VESMÍR VŠEMI SMYSLY a tak jsme zvolili představení nových programů hvězdárny pro veřejnost, zejména programů, které jsou využívány bezbariérově, protože téma letošní akce k tomu přímo vybízelo.

V úvodní části programu jsme tedy v jídelně prezentovali výrobky z našich 3D tiskáren, které jsou určené nevidomým. Není bez zajímavosti, že se hvězdárna podílí nyní na realizaci astronomické části Parku přátelství v Aši, kde by mělo v dohledné době být umístěno několik reliéfových pomůcek pro nevidomé, jakými jsou mapa noční oblohy či mapa povrchu Měsíce. S realizací souvisí také vznik nového astronomického kroužku v Aši na některé ze tří základních škol, jehož členové se budou o tento výukový koutek parku v budoucnu starat. Naše výrobky jsou prozatím realizovány v rámci testů 3D tiskáren. Plánujeme vyrobit pro hvězdárnu například dotykové planetárium, které je unikátní učební pomůckou pro

seznámení se souhvězdími nebo prvky pro naši novou kosmickou loď Prométheus. Prezentace proběhla i u dalekohledu pro handicapované s parametry Newton 250/1700 mm na automatizované Dobsonově montáži, který skýtá obrovské pohodlí pro pozorování "vozíčkářů" v rozlišeních srovnatelných s velkými přístroji na naší pozorovatelně, kam se tito spoluobčané bohužel dostávají velmi problematicky a pozorování z běžných dalekohledů pro ně není prakticky možné. Dalekohledem jsme pak prezentovali vysílač vzdálený 800 metrů na Vítkově hoře tak, jako bychom se na něho dívali ze vzdálenosti 10 metrů.

Protože datum 4. října 2022, tedy 65.výročí okamžiku, kdy lidstvo nastartovalo svůj "Kosmický věk" v roce 1957 startem prvního umělého kosmického satelitu Sputnik 1 se blíží, nabídli jsme premiéru nové lodi Prometheus i veřejnosti. Příběh o vesmírném hvězdoletu Prométheus a jeho odvážné posádce, která pomůže osvobodit Zemi od nadvlády robotů se stal tak trochu kultovní a nás inspiroval ke splnění dětského snu. Seriál, který vycházel v sedmdesátých letech 20. století v časopisu ABC, tedy dílko Václava

Šorela ve spolupráci s ilustrátorem Františkem Kobíkem v podobě komiksu Vzpoura mozků má nyní zhmotnělou podobu inspirovanou a vtělenou do našeho Prométhea Lidé se tak mohou v době zkušebního provozu od října 2022 do března 2023 se s ním podívat na orbitu Země v podobě kosmické lodi Gemini a loď jim ukáže své další možnosti při použití autopilota.

Ideální příležitost sáhnout si na vesmír "všemi smysly". Účast na akci byla poměrně malá, ikdyž pro nás jako pro pořadatele "průchozí" akce rozhodně příjemně nízká. Celkem v průběhu večera dorazilo 27 osob, většinou ve skupinkách rodičů s dětmi. S ohledem na kapacitu objektu při přednáškách (v současné době 30 osob) jsme byli rádi, že na akci nedorazila stovka osob, jako se to stávalo v minulosti a my se návštěvníkům neměli moc šanci individuálně věnovat. I tentokrát kromě přednášek a prezentačích kosmických letů se Noc vědců 2022 stala nakonec čistě astronomickou pozorovací akcí, protože jsme strávili příjemný večer na pozorovatelně

(s kapacitou 20 osob). Počasí totiž přálo, svítil Měsíc s planetami Jupiter a Saturn, takže i přítomné menší děti měli šanci něco hezkého vidět.

Důvody, proč byla účast na akci tak nízká, mohou být různé, ale pravděpodobnou příčinu jsme nakonec našli. Ve stejné době totiž v našem lázeňském městě probíhala ještě jedna akce, které dala patrně většina lidí přednost - jakýsi "Knedlík Fest", kde jako hlavní hudební host byl velice populární muzikant Pokáč. Tomu bohužel akce ve stejném termínu nemohla nejspíše dostatečně konkurovat. Jak jinak si vysvětlil, že předem registrovaní zájemci o let v Prométheu se nakonec vůbec nedostavili a ani nám nedali vědět, že nepřijdou. Patrně šli na tento koncert a po jeho skončení se jim již na hvězdárnu nechtělo. To sice zamrzí, ale nakonec, o možnost něco zažít a poznat se ochudili oni sami. Akce měla nakonec příjemný komorní charakter, a přítomní účastníci odcházeli spokojeni s tím, že se v budoucnu rádi přijdou v naší nové kosmické lodi "proletět vzdálenějším vesmírem".

Miroslav Spurný
9.10.2022

1. 9. 2022: ASTRONOMICKÉ TÁBOROVÉ LÉTO NA HVĚZDÁRNĚ

Letní prázdniny 2022 se na Hvězdárně Františka Krejčího nesly tradičně v táborovém duchu. Pro velký zájem v předchozích letech jsme připravili celkem tři týdenní příměstské a dva pobytové, jeden týdenní a druhý čtrnáctidenní tábor. Celkem se jich během léta zúčastnilo 49 dětí.

10.–16.7.2022 "MISE K JUPITERU A MĚSÍCI EUROPA"
POBYTOVÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR PRO ÚPLNÉ NOVÁČKY

18.–22.7.2022 "MISE K SATURNU A MĚSÍCI TITANU"
1.PŘÍMĚSTSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

24.7.–6.8.2022 "NAPŘÍČ SLUNEČNÍ SOUSTAVOU"
POZOROVATELSKÝ POBYTOVÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

8.–12.8.2022 "MÁMO, TÁTO, JÁ CHCI RADIOTELESKOP!
2.PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR KOSMOLOGICKÝ

15.–19.8.2022 "MISE K LEDOVÝM SVĚTŮM
3.PŘÍMĚSTSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

Každý běh byl zaměřen trochu jiným směrem, společným jmenovatelem byl samozřejmě vesmír. Ale jednou jsme létali po Sluneční soustavě v simulátoru kosmických letů a poznávali planety, na dalším jsme zkoumali působení záření na zemskou ionosféru a zaobírali se technikou, jindy jsme se zase věnovali více pozorování ve viditelném spektru. Vystřídali jsme tak práci s moderními technologiemi i klasické pozorování dalekohledy.

Ani na hvězdářských táborech ale nechybí běžné body programu, jako byly výlety, hry a soutěže, koupání a vodní bitvy nebo táborák s opékáním buřtů. Navštívili jsme třeba herní prvky pod Vítkovou horou, Goethovu vyhlídku, rozhlednu Diana, Tři kříže i lázeňské centrum města. Během pobytového tábora nás počasí

dovedlo až do bazénového centra za vítaným osvěžením.

Počasí nám letos celkem přálo a připravilo nám několik zcela jasných nocí. Nerušeně jsme tak účastníkům mohli představit, vedle denního pozorování Slunce a Měsíce, zajímavé objekty letní noční oblohy. Na programu tak byly třeba jasná kulová hvězdokupa M 13 v Herkulovi, prstencová mlhovina M 57 v Lyře, různě barevná dvojhvězda Albireo v Labuti, sousední galaxie M 31 v Andromedě i planety Jupiter s jeho čtyřmi největšími měsíci a Saturn se svými kouzelnými prstenci.

Naším cílem bylo zaujmout děti pro přírodní vědy a techniku a současně vyzkoušet jejich znalosti a trpělivost k systematické práci. Jako vždy, někdo má k vesmíru blíž. Ti nejnadanější teď budou mít příležitost pokračovat ve své zálibě během nadcházejícího školního roku v kroužcích, které hvězdárna pořádá. A pokud jim práce půjde, určitě se zase za rok vrátí na některý z táborů a pomůžou s předáváním svých znalostí dalším nováčkům. Každý šikovný astronom přece jednou nějak začínal.

Lukáš Pochylý
31.8.2022

30. 5. 2022: ÚPRAVA ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ HVĚZDÁRNY PRO POTŘEBY KROUŽKU

Odborné pracoviště hvězdárny je od roku 2011 zdí oddělený prostor na pozorovatelně hvězdárny. K jeho předělu došlo proto, že když zde probíhala odborná pozorování, často docházelo k drobným kolizím (vypadnutí kabelů z konektorů nebo i utržení některých součástí techniky). Nejprve jsme se v roce 2010 pokusili přepažit přední část pozorovatelny, později jsme zjistili, že se zde bude špatně pohybovat nový hlavní dalekohled, takže se odbornému pracovišti vyčlenil jiný kout.

V roce 2009 nám "zkolaboval" původní dalekohled hvězdárny přezdívaný "Newton" nebo "Robotel" s parametry 250 mm primárního zrcadla a 1470 mm primárního ohniska. V letech 2010-2013 jsme používali náhradou do té doby hojně využívaný dalekohled Meade Meade LX200 8" F/10, s parametry 200 mm primárního zrcadla a 2000 mm primárního ohniska. Ten se stal dočasně i hlavním dalekohledem hvězdárny pro veřejnost. V roce 2011 nám Město Karlovy Vary poskytlo prostředky na zakoupení dalekohledu současného s parametry 406/4000 mm. Ačkoli jsme plánovali umístit montáž s dalekohledem Meade na pilíř, který zde byl připraven, bohužel ve stejné době, po deseti letech provozu, začal být chod dalekohledu Meade problematický a nakonec jsme jej museli odstavit. Odbornému pracovišti od roku 2014 proto chyběl dalekohled, kterým by zde bylo možno provádět pozorování a měření proměnných hvězd nebo třeba fotografování členy astronomických kroužků.

Tento stav se nám podařilo změnit nyní. Zakoupili jsme novou automatickou montáž a na ni získat dalekohled 114/900 mm, který se bude odborná pozorování využívat. O zkušenostech s tímto novým zařízením vám poreferujeme až s ním začne pracovat astronomický kroužek.

Miroslav Spurný
30.5.2022

30. 4. 2022: ÚPRAVA PROSTOR HVĚZDÁRNY PRO VEŘEJNOST

V rámci stavby nového simulátoru s kabinou pro tři až šestimístné posádky došlo k úpravám již využívaných prostor hvězdárny. Úpravami prošla původní nocležna hvězdárny s kapacitou 8 lůžek. Chtěli jsme, aby zde členové kroužku v době nedostatku klubovních prostor, mohli kromě přespání po pozorování, v zimních měsících naplno i tvořit a pracovat. Prostory, které nově využívá simulátor letů do vesmíru jsou v tuto chvíli omezující i pro druhou nocležnu, kde je kapacita lůžek 3. Tento prostor, ale má sloužit pouze jako zázemí pro vedoucí na letních astronomických táborech či kroužcích. Dosluhující stanová základna s kapacitou 16 míst nám ukazuje, jak palčivá je výměna stanů nutná a ukazuje se potřeba realizace ubytovacích kapacit pro sezónní provoz formou dalších kontejnerů či chatek.

V zimních prostorách je zde ale prostoru velmi málo. Proto jsme původní nocležnu upravili na ubytovnu kombinovanou s klubovnou, kde je nyní 5-6 míst k přespání a také vhodný pracovní prostor. Sem plánujeme v budoucnu umístit také 3D tiskárnu, na které by se měli členové astronomického kroužku pro pokročilé učit a realizovat 3D tisk pro potřeby hvězdárny. Nová klubovna tak skýtá vhodnější pracovní prostor pro víkendové akce.

Od počátku ledna (s pauzou během nucené karantény v době covidu, který postihl od února do března zaměstnance hvězdárny) do dubna jsme se věnovali přemístění kompletní technologie původní projekční místnosti do hlavního sálu hvězdárny. Od května již tedy pořady pro veřejnost obsluhujeme přímo v hlavním sále. Uvolněná místnost se tak stala terčem interiérových úprav. Vznikla tak malá klubovna přezdívaná "Malý sál" či "Zasedačka", která nyní obsahuje knihovnu a prostor vhodný k posezení a práci členů kroužku, přijímání návštěv nebo třeba i konání přednášek v době, kdy potřebujeme ve velkém sále zajistit program pro velkou skupinu a neplánovaně přijmeme malou skupinku návštěvníků do 6-7 osob. Místnost je vybavena proječním plátnem se starším projektorem, který hvězdárna již nevyužívá k přednáškám mimo své prostory a pro tyto účely plně postačuje.

Malý sál bude do budoucna využíván také jako řídící centrum dálkových letů kosmické lodi Prométheus u umožní rozvoj letových programů obou kosmických lodí, které již nyní začínají mít netušený potenciál. V tuto chvíli ale nabízíme veřejnosti novinku: Pokud k nám v letní sezóně zavítáte v malé skupince v otvírací době a velký sál bude právě využit jiným programem, můžeme vám nyní v nově vzniklém komorním prostředí "Malého sálu" nabídnout plně hodnotný program.

Miroslav Spurný
30.4.2022

1. 1. 2022: PF 2022
PŘEJEME VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU

Právě uplynulý rok byl pro karlovarskou hvězdárnu poměrně úspěšný. Podařilo se nám zrealizovat několik let staré sny a nabídnout karlovarské veřejnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky pod hvězdnou oblohou i na palubě naší kosmické lodi. V příštím roce chceme v tomto nastoupeném trendu pokračovat. Přejme si tedy, aby nový rok byl jednoznačně dalším dobrým rokem, který posune hvězdárnu dál, tam, kam si zaslouží. A všem přejeme hodně zdraví, štěstí a pohody po celý rok končící dvojkou.

31. 12. 2021: NOVÁ STUDIE OBJEKTU HVĚZDÁRNY
UMOŽNÍ VYBUDOVAT ZBRUSU NOVÝ OBJEKT PO ETAPÁCH

Od roku 2010 se intenzívně snažíme modernizovat hvězdárnu, která by byla reprezentativním objektem hodným 21.století, který by reprezentoval město Karlovy Vary v nadregionálním i mezinárodním měřítku. Ukázalo se, že i když se předcházející studie nerealizovaly, teprve třetí a poslední studie stavby přináší ten nejlepší koncept. Původní záměr totiž pouze kopíroval rekonstruovaná zařízení v krajských městech s velkým sálem planetária. Nový styl budovy je koncipován ve stylu "Kosmického nádraží", které, jak se ukazuje, je něčím výjimečným s obrovským potenciálem na jeho rozšíření v budoucnu....

Objekt se má realizovat ve dvou etapách. V první etapě, která se bude realizovat v jižní části části areálu hvězdárny a proto ji pracovně nazýváme "Karlovarská jižní observatoř" (Karlovy Vary South Observatory - KSO), dojde ke stavbě hlavní budovy spolu s dopravní obslužností, parkovištěm pro osobní vozidla a autobusy. Hlavní budova v sobě již obsahuje všechny důležité provozní části. Po její dostavbě se přestěhujeme do této nové budovy a do poslední chvíle tak nebude potřeba přerušovat provoz současné hvězdárny pro veřejnost a budeme mít tak možnost přímo navázat na současný provoz, který v ní probíhá a slibně se rozvíjí.

Nová budova splňuje řadu požadavků na interní prostory využívané hlavně jako Kosmické nádraží, ale i na jižní pozorovací terasu propojenou s pozorovatelnou s odsuvnou střechou i další terasou, později vybavenou samostatnou kopulí jako odborné pracoviště s plánovaným novým hlavním dalekohledem o průměru hlavního zrcadla 50 cm. Návštěvníkům i účastníkům táborů a expedic nový objekt v budoucnu umožní pozorovat z vyšší úrovně, než máme doposud. Dalekohledy tak umožní pozorovat vycházející objekty podstatně dříve, než v současnosti. Pozorovací terasa také pojme nejen velký počet návštěvníků, ale umožní provádět odborná pozorování přímo na této terase. Všechna pozorování na táborech jsou v současnosti organizována přímo z pozemku. Zároveň to umožní najít vhodnější místa k instalaci antén pro laboratoř a také kamer na pozorování meteorů.

Mimochodem - zkratka KSO nepřímo navazuje na dva roky existence hvězdárny (1995-1997), kdy jsme byli světovou raritou jako Hvězdárna Karlovarského symfonického orchestru (Hvězdárnou KSO).

Severní část budovy "Karlovarskou severní observatoř" (Karlovy Vary North Observatory - KNO) bude možno realizovat až po demolici současné - původní - budovy hvězdárny. V jejím místě také vyroste ubytovací kapacita chatiček či ubytovacích kontejnerů pro sezónní provoz. Základem pro tento "astronomický kemp" s kapacitou 30 míst pro ubytování jedné školní třídy nebo 6 rodin je nedávno instalovaný sanitární kontejner, který nahradil původní rozpadající se umývárky.

Nová, a snad již poslední studie modernizace hvězdárny je tedy hotova, nyní se čeká na její schválení a přípravy projektové stavební dokumentace, se kterou již bude možné do budoucna počítat jako se závazným dokumentem pro budoucí 1.etapu stavby. Způsob, jakým přestavbu hvězdárny nyní plánujeme, je tedy asi nejlepším, jak nepřerušit provoz během stavby nového zařízení pro veřejnost a plynule nabídnout provoz v budově, která bude odpovídat provozním požadavkům 21.století.

Miroslav Spurný
31.12.2021

21. 12. 2021: 180 HVĚZDNÝCH KAPITÁNŮ STARTOVALO V ROCE 2021
A NOVÉ TRASY VÝLETŮ STARTUJÍ PRÁVĚ NYNÍ

Realizace více než deset let starého snu se naplnila. V letošním roce jsme zahájili provoz 19.června. Od té doby navštívilo náš kosmodrom 180 kosmonautů, kteří absolvovali základní let buď s autopilotem, nebo s plným řízením kosmické lodi. Výukový simulátor postupně ukazuje lepší a lepší možnosti. Ačkoli je kabina jednomístná, dnes již existuje možnost, aby se do letu zapojila celá rodina, protože mezi kabinou a kosmodromem existuje možnost "radiové" komunikace, kdy mohou všichni členové doprovodu s pilotem po celou dobu letu komunikovat a v případě potřeby mu pomáhat. Prozatím jsme celý komplex kosmodromu umístili do našeho audiovizuálního sálu, což umožňuje navýšit i počet celého doprovodu, ale je nutné počítat, že k obsluze pultu kosmodromu lze využít maximálně 6 osob.

Simulátor jsme začali využívat i pro školní exkurse, kdy pomocí soutěží vybíráme několik pilotů, létajících na několika trasách k cílům po sluneční soustavě, kde si mohou vyzkoušet i svůj první vědecký výzkum cílových planet. S pilotem komunikuje především třídní učitel, který mu při letu může koordinovat pomoc celého zbytku třídy. Pro začátek jsme zvolili asi ty nejzajímavější cíle, které jsme seřadili do dvojic: Měsíc a Mars, Jupiter a Saturn a Uran a Neptun. Tyto cíle jsme původně chtěli zařadit mezi MISE, ale ukázalo se, že mají spíše charakter letů, při nichž nejde "o život" a tak je vhodnější, ponechat je mezi úvodními výlety. Rozdíl mezi VÝLETY (dříve TRASA) a MISEMI (dříve ADV - "Adventura") je právě v tom, že pilota čekají překážky, které mohou ohrozit jeho život. V žádném našem letu ve sluneční soustavě, ale zatím není umístěno žádná krizová situace, která by pilota měla ohrožovat na životě. Prozatím jsme zvolili výukový přístup, kdy se pilot seznamuje s vědeckými měřeními tak, jako by přilétl na orbitu planety a zkoumal ji proto, aby poznal její vlastnosti "na vlastní oči".

Zatím jedinou Misí tedy zůstává Dobrodružství v Eridanu, kdy musí pilot nasadit svůj důvtip i um a pokusit se bezpečně přistát na planetě Tercii, aby zachránil dvaadvacetičlenou posádku kosmické lodi Astrid 1.

Mise je spojena s úvodním sci-fi příběhem, při kterém se pilot dozvídá některé souvislosti, aby je následně během svých pokusů o přistání mohl využít a splnit tak záchrannou misi. Mise Dobrodružství v Eridanu vyžaduje čas se třemi pokusy na přistání k jejímu splnění celé dvě hodiny, ostatní výlety prodlužují dobu dvou letů po sobě na zhruba 2,5 hodiny.

V současnosti již tedy nejkratší lety pro věkovou kategorii 5-9 let s využitím autopilota trvají zhruba 35-40 minut, ty ostatní plně pilotované k ostatním tělesům sluneční soustavy 50-60 minut. Protože se lety časově prodlužují, v nabídce termínů a startů se již nesetkáte pouze se začátky přesně v celou hodinu, jako doposud, ale i s časy, které mohou zpravidla začínat po čtvrhodinách. Zároveň dojde postupně k dalším úpravám systému registrace tak, abychom byli schopni opravdu zvládat časově každou registraci a další starty se nezpožďovali. Prozatím budeme v prosinci a v lednu celý systém zkoušet, omluvte proto, prosíme, všechny případné nedostatky, který si rozšiřováním našich letů můžeme v první fázi způsobit. Určitě Vám vše v konečném důsledku vynahradíme.

Abychom ale dostáli slibu využívání simulátoru především pro astronomické účely, podařilo se nám dokončit plně funkční stelárium. Znamená to možnost nerušeně a hlavně individuálně si prohlížet z naší kosmické lodi i pozemského centra celou oblohu, tak, jak ji od nás z našich zeměpisných šířek nikdy neuvidíte. Přestože je tento program již nabízen při každém letu, většinou si pilot stihne prohlédnout je několik souhvězdí. Nový VÝLET ale umožní nabízet veřejnosti registraci na večerní let s jedním Výletem za souhvězdími. Výlet P (Pozorování) se bude konat vždy před začátkem nebo po skončení pozorování na pozorovatelně. Bude možné si jej dohodnout po telefonu s tím, že zájemce si jej zaregistruje ve chvíli, kdy mu pracovník hvězdárny potvrdí, že na večer jiným zájemcům o kosmickou výpravu za noční oblohou bez mraků dosud tento výlet potvrzen nebyl. Jedná se o start a let na zemské orbitě s možností delšího sledování souhvězdí při více obletech naší planety. Pilot si tak bude moci prohlížet třeba i osvětlenou stranu Země z výšky 430 km.

Pokud tedy od Nového roku plánujete na hvězdárnu přijít na pozorování, vyzkoušejte i tuto novinku, která tak může zpestřit pozorování dalekohledem.

Miroslav Spurný
21.12.2021

10. 11. 2021: NOVÉ ZÁZEMÍ PRO AKCE

Do roku 2000 ještě stále nebyl na hvězdárnu přiveden vodovod a proto bylo nutné při organizaci letních táborů neustále improvizovat. Od roku 1998 jsme zásluhou jednoho tatínka účastníka táborů získali možnost mít na hvězdárně cisternu s pitnou vodou a na ni napojit provizorní vojenskou umývárnu s tzv. "koryty". V roce 2000 byl na hvězdárnu konečně doveden vodovod a kanalizace a potom začalo období řešení realizace krytých "umývárek a WC", které se potýkalo s problémy a nepochopením.

Proto jsme v roce 2000 vybudovali svépomocně improvizované WC i nekryté umývárky a v roce 2004 se podařilo realizovat i improvizovaný sprchový box. Záchody, které budily dojem suchého WC, přezdívané "Kadibudky" byly vždy překvapením pro řadu rodičů, kteří nám přiváděli na tábor nové účastníky. Vcelku komfortní zařízení se po roce 2012 začalo postupně rozpadat. Na četné žádosti, které jsme se snažili řešit s vlastníkem objektu, nebylo reagováno a situace byla taková, že jsme uvažovali o napsání projektu na získání sanitárního kontejneru vybaveného sprchami a záchody odděleně podle pohlaví. Tuto žádost jsme v roce 2021 směrovali na Nadaci města Karlovy Vary, ale byla zamítnuta. Nedlouho poté nám ale Město Karlovy Vary, Odbor majetku oznámil, že sanitární kontejner do areálu hvězdárny umístí a že byl již v červnu zadán do výroby. Původní záměr umístit kontejner na pozemek již v srpnu vzal za své kvůli posudku statika na umístění kontejner pouze na "patky" a realizace se protáhla až do podzimu.

Stavba základů byla zahájena v říjnu, dokončena byla 10.listopadu. O den později, 11.11.2021 byl na základy umístěn samotný kontejner. Zapojení přívodu vody a kanalizace a připojení na elektřinu ale trvalo ještě další měsíc. Chyba v rozvaděči od výrobce způsobila, že nám neustále "buňka" tzv. "vyhazovala jističe" před elektroměrem. Nakonec vše opravila dodavatelská firma v sobotu 18.12.. Ode dnešního dne tedy sanitární kontejner provozujeme i pro přítomné účastníky víkedovek a minitáborů. Díky tomu, že je sanitární kontejner vybaven sprchami, získávají účastníci letních akcí velmi dobré zázemí, za jehož pořízení děkujeme Městu Karlovy Vary, které celou akci zajistilo.

Miroslav Spurný
18.12.2021

31. 10. 2021: ASTRONOMICKÉ KROUŽKY SE ROZBĚHLY

Letošních letních táborů jsme se zúčastnila padesátka dětí z celého karlovarského regionu a podle převažujících kladných reakcí na nový program v našem simulátoru letů do vesmíru se ukázalo, že je znovu možné obnovit tradici astronomických kroužků pro děti, která byla přerušena před zhruba deseti lety, kdy se nám na vyhlášené kroužky přihlásilo vždy velmi málo zájemců a pokud se kroužek rozběhl, postupně upadal zájem dětí, protože si převážně chtěly jen hrát a hlubší výuka astronomie je prostě nebavila. Letos jsme se pokusili vymyslet několik novinek, které se ukázaly jako správné. Především jsme se oprostili od představy, že kroužek musí pracovat někde v klubovně Domu dětí a musí se konat každý týden. Právě tato zažitá představa kroužku způsobila, že na něj děti neměly tolik času a chodily nepravidelně. Umístili jsme tedy schůzky do termínů víkendovek, které se podařilo obnovit od října vcelku úspěšně. Druhým krokem bylo rozdělení kroužku dle věku a chápání na začátečníky (děti od 3. do 6.třídy ZŠ, tedy od 8 do 11 let) a pokročilé (starší od 7.třídy ZŠ, tedy pro 2. a 3. stupeň ZŠ a SŠ). Vycházíme z toho, že žáky druhého stupně se děti naplno stávají až během 6.třídy, proto jsme jako mezník zvolili pro pokročilé právě 7.ročník ZŠ. I názvosloví těch věkových skupin nemá nic společného s tím, zda začínají s astronomií či nikoli, ale podle toho, zda jsou začátečníci či pokročilí v oboru studií přírodních věd. Přírodní vědy se do 5.třídy probírají spíše v předmětech jako prvouka, teprve od 6.třídy se tyto předměty naplno rozbíhají. Do kroužku se prozatím přihlásilo 6 začátečníků a 4 pokročilí. Platí zde pravidlo, že starší členové kroužku se nemohou stát začátečníky, ale začátečníci mohou být doporučeni mezi pokročilé, pokud již mají dobré vědomostní základy a mezi mladšími dětmi by se nudily.

Tento krok vychází z letošního překvapivého zjistění, kdy se jeden účastník letního příměstského tábora přihlásil na následující běh tábora s tím, že se mezi mladšími dětmi nudil a chtěl by vědět trochu víc. Následně patřil mezi účastníky kosmologického tábora, kde se mu líbilo daleko víc. Ukázalo se tedy, že někdy je vhodné zájem dětí "neutopit" mezi těmi mladšími, co si chtějí většinou "jen hrát". Třetím krokem byla možnost, aby se účastníci rozhodli, zda budou na hvězdárně pouze na denní program kroužků či chtějí na hvězdárně zůstat celou dobu a zúčastnit se i pozorování. Kroužky pro začátečníky vedou p. Miroslav Spurný a p. Lukáš Pochylý.

První schůzky astronomického kroužku začátečníků se uskutečnily o víkendu 8. - 10. října, kdy v sobotu 9.října proběhly 4 schůzky v délce jedné vyučovací hodiny. Na této víkendovce nám navíc členové kroužku pomohli uklidit táborovou stanovou základnu a následně připravily první podklady pro schůzky dětské kosmické agentury VOSA, na které bychom měli s dětmi řešit organizaci kosmických výletů v nové kosmické lodi Prométheus-Hornet. Tato agentura začne pracovat ve chvíli, kdy bude připravena vícemístná kosmická loď k dispozici a bude možné řešit konkrétní letové trasy vesmírem. Vycházíme opět z dotazníků účastníků letních táborů, kteří nám vyprávěli své dojmy z prvního výletu do vesmíru po jeho obsolvování právě na táboře. A tak lze říci, že se první schůzky astronomického kroužku začátečníků velmi vydařily.

První kroužky pokročilých se uskutečnily od pátku 22. do soboty 23.října formou dvou workshopů pod vedením pana Jaroslava Maxy za účasti čtyř členů tohoto kroužku. Skupina nám pomohla uklidit poslední dva stany a zároveň nám pomohli upravit porost kolem elektrického ohradníku, který bylo nutno v listopadu opět zprovoznit před divokými prasaty. Tím pádem nám moc pomohli dokončit přípravy na letošní zimu. Astronomický kroužek pro pokročilé je určen pro opravdu vážnější zájemce, kteří se chtějí systematicky věnovat výzkumu vesmíru pomocí techniky, kterou si sami vyrobí. Cílem je astronomie jednoduchých prostředků, kterými se dají získat zajímavé astronomické výsledky. První pololetí školního roku ukáže, zda členové kroužku mají opravdový zájem a má smysl je do systematické činnosti zapojit.

V druhém pololetí totiž obdrží členové obou kroužků možnost se zapojit do vlastních odborných projektů, které budou moci rozvinout na jaře a následně především v létě na odborných expedicích, které pro členy plánujeme uspořádat o letních prázdninách 2022.

Miroslav Spurný
31.10.2021

30. 9. 2021: LETNÍ TÁBORY POŘÁDANÉ HVĚZDÁRNOU V TOMTO ROCE

18.–24.7.2021 POBYTOVÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

19.–23.7.2021 PŘÍMĚSTSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR (1.BĚH)

Tydenního letního pobytového astronomického tábora s variantou tábora příměstského nazvaného "NA SKOK DO VESMÍRU", který především pro děti menší trvá jen týden, se zúčastnilo celkem 15 dětí. Volbu, zda chtějí na táboře spát, nebo se na hvězdárně o astronomii něco dozvědět na přednáškách, jsme ponechali na dětech. A tak se 11 dětí zúčastnilo programu tábora včetně nočního pozorování a 4 děti tábora v jeho příměstské verzi. Program letního tábora byl zaměřen na přednášky o astronomii a především na noční pozorování Měsíce, který v té době byl na obloze ve fázi dorůstající do úplňku a tak byl vidět na večerní obloze spolu s planetami Jupiter a Saturn. Pozorování bylo tentokrát spíše doplňkovým programem, než hlavní náplní tábora, protože menší děti nevydrží v noci dlouho pozorovat, když mají přes den poměrně náročný program.

Hlavním programem byly ale lety v našem simulátoru, se kterým jsme pracovali čerstvě od 19.června, kdy nám přišli na Výlety do vesmíru první kosmonauti z řad veřejnosti. Protože jsme museli nechat volné termíny letů i pro veřejnost, nebylo nakonec času pro létání do vesmíru tolik, jak bychom potřebovali. Přesto jsme nabídli dětem zajímavý doplněk programu, při kterém se hodně naučily. Děti si vyzkoušely základní letovou trasu z Karlových Varů na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) a od těchto prvních pilotů jsme získali první zpětnou vazbu a informaci, zda by se chtěly podílet na práci v naší dětské kosmické agentuře VOSA. Táborové premiéry letů se setkaly s nečekaným ohlasem a děti se snažily na palubu naší kosmické lodi Sojuz Bee 2021-1 dokonce i několikrát. Zájem vidět Zemi z výšky 430 km nebo si průzorem kabiny prohlížet souhvězdí byl obrovský, některé děti startovaly opakovaně, musei jsme proto dát řadu letenek do soutěží, aby se všichni zájemci nakonec spravedlivě vystřídali....

26.–30.7.2021 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR KOSMONAUTICKÝ (2.BĚH)

Týdenního letního příměstského tábora "NA SKOK DO VESMÍRU", který je určen vysloveně pro děti, které nechtějí na hvězdárně strávit celý týden a třeba je nebaví v noci každý den pozorovat oblohu,

se zúčastnilo celkem 16 dětí, které přicházely na hvězdárnu kolem 8.hodiny ranní a odcházely domů každý den po obědě mezi 14:00 a 16:00 hodin. Zájem o pozorování ale nakonec vždy je, takže jsme první jasnou noc podle předpovědi, která tentokrát nastala ze čtvrtka na pátek nabídli dětem možnost večerního opékání buřtů a následného nočního pozorování s přespáním ve stanech, které tentokrát využila většina účastníků tábora. Na závěr tábora přijel s kosmonautickými přednáškami odborník přes kosmonautiku pan Milan Halousek z Pardubic a představil dětem novinky z kosmonautiky a její budoucnost.

2.–6.8.2021 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR KOSMOLOGICKÝ (3.BĚH)

Týdenního letního příměstského tábora "MÁMO, TÁTO, JÁ CHCI RADIOTELESKOP", který je určen pro starší děti s minimálně ukončenou 4.třídou ZŠ, které hlouběji zajímá matematika a

fyzika a zajímá je také teoretický výzkum vesmíru, podložený možností vlastních měření, se zúčastnili jen dva zájemci ze tří (třetí účastník bohužel onemocněl). Což ale vedoucímu programu pau Jaroslavu Maxovi vůbec nevadilo, protože v tomto případě platí, že menší skupinka se může lépe podílet na stavbě největší vědecké stanice SID monitoru na světě. Cílem bylo účastníky seznámit s výzkumem "neviditelného vesmíru", probíhajícího již přes 14 let na naší hvězdárně a postavit anténu o průměru 3 metry, která bude citlivější, než všechny aparatury, které již na hvězdárně provozujeme. Účastníci přicházeli na hvězdárnu kolem 8.hodiny ranní a odcházeli domů každý den po obědě mezi 14:00 a 16:00 hodin. Kromě teorie se nakonec největší anténu podařilo vyrobit a její výstupy jsou opravdu daleko citlivější, než doposud největší SID monitor o průměru 2 metry. Tábor proto, i přes malý počet účastníků, řadíme mezi úspěšný. Nutno podotknout, že oba účastníci se stali zároveň i členy astronomického kroužku pro pokročilé (děti od 7.tříd ZŠ), které jsme na hvězdárně od října začali po řadě let znovu pořádat.

8. – 21. 8. 2021 LETNÍ DĚTSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR 2021

8.–14.8.2021 TÝDENNÍ POZOROVATELSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

15.–21.8.2021 TÝDENNÍ POZOROVATELSKÝ ASTRONOMICKÝ TÁBOR

Hlavní letní pobytový astronomický tábor "DOBRODRUŽSTVÍ V ERIDANU 2021", který jsme připravili letos v jednou čtrnáctidenním turnusu s možností jet na tábor pouze na jeden týden (buď první nebo druhý), byl ve znamení naprostých kontrastů počasí. V prvním týdnu nám přálo počasí. Kladli jsme důraz na pozorování Perseid a to se nám nakonec vyplatilo, včetně cesty na druhé pozorovací stanoviště v Horšicích nedaleko Přeštic u Plzně, kam jezdíme pozorovat každý rok. Letos to bylo pravděpodobně naposledy, v příštím roce budou Perseidy očima nepozorovatelné, protože v době maxima bude Měsíc v úplňku. Nápad, který ale připravujeme by nás o ně nemusel připravit.

Na rok 2022 připravujeme pozorování pomocí meteorického radaru, který v současnosti na hvězdárně máme, ale není v plném provozu. Pro astronomický kroužek starších zájemců je to výzva, protože pro ně bychom v příštím roce měli tímto velmi zajímavý projekt a mohli bychom tak každý rok nadále meteory sledovat celé léto prostřednictvím očí, kamer i radaru.

Celého tábora se zúčastnilo 8 dětí, v prvním týdnu přijelo celkem 11 dětí a v druhém týdnu z původně přihlášených 15 nakonec jen 12. Část dětí nemohla jet ze zdravotních důvodů, takže se vyměnily 3 děti z prvního týdne za 4 v týdnu druhém. Na programu byly přednášky o astronomii a především pozorování dorůstajícího Měsíce, který druhý týden tábora dorůstal do úplňku spolu s planetami Jupiter a Saturn, které měly letos výtečné podmínky k pozorování.

V první týdnu nám přálo počasí, přes den vystoupaly teploty často do tropických veder, ale o víkendu se počasí "zlomilo" a najednou nastala zima a celý týden bylo zataženo, takže se dalo pozorovat až poslední noc tábora.

Hlavním programem však bylo "létání v simulátoru" a světová premiéra celotáborové hry s vizualizovaným úvodem příběhu Dobrodružství v Eridanu, který účastníci absolvovali po základních letech na trasách Karlovy Vary - Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Poté, co všichni vyzkoušeli lety v naší sluneční soustavě, mohli pokoušet své štěstí o záchranu 22 členné posádky lodi Astrid 1.

Ostatně celý příběh Dobrodružství v Eridanu si mohli účastníci obou táborů vyslechnout a prožít, ovšem záchranný let v simulátoru byl skutečně "tahákem". Mise, kterou dnes nabízíme i veřejnosti, byla náročnější, než by se mohlo zdát a během tábora se tak podařilo přistát jen několika účastníkům, kteří přišli na to, jak raketoplán usadit v horách planety Tercie a nerozbít jej o skálu pod ledem v oblasti, kde raketoplán bez paliva přistával. Program tábora doplnilo několi výletů po okolí zejména v druhém týdnu tábora, kdy již počasí moc nepřálo a bylo lepší se s účastníky vypravit na kratší procházku na Goethovu vyhlídku či do města. Návštěvu bazénu jsme tentokrát museli vynechat, protože "táhnout" děti během tábora na testy bylo nad naše síly. Proto jsme využili možnost je "sprchovat" v areálu tábora a každý den bylo možné, aby se přes den alespoň osprchovaly.

Miroslav Spurný
30.9.2021

1. 7. 2021: DALŠÍ PODSTATNÉ NOVÉ VYBAVENÍ HVĚZDÁRNY

V sále hvězdárny došlo na jaře tohoto roku k dalšímu dosti podstatnému vylepšení. Jedná se sice o improvizaci, když k realizaci skutečného velkého planetária máme ještě několik let, pomohli jsme si zatím alespoň instalací malého domácího projekčního planetária FLUX o výkonu 5W. Domácí planetárium nám umožňuje ukazovat noční oblohu alespoň na stropě našeho audiovizuálního sálu a představit tak oblohu, aniž bychom večer návštěvníky oslňovali před odchodem na pozorovatelnu promítáním z projektoru na plátno. Flux umožňuje promítat na černé pozadí na stropě, takže promítaný obraz je příjemný a přirozený.... Planetárium sice neumožňuje pohyby oblohy ani simulaci poloh planet a slunce, ale ukáže nám tvary souhvězdí s možností otáčení oblohy pro jednotlivá roční období či aktuální noční oblohu.

K dalšímu podstatnému vylepšení došlo na pozorovatelně, kam se nám podařilo umístit na pevný podstavec přenosný dalekohled na Dobsonově montáži o průměru 200 mm hlavního zrcadla, který se díky podstavci dostal výškově tak, abychom mohli provádět pozorování objektů i nízko nad obzorem, což v minulosti nebylo možné, hlavní dalekohled je "utopený" pod horizontem zdí a podstavec, na který byl umístěný předtím, byl nízký a také neumožňoval sledovat objekty nízko nad obzorem. Dnešní stav je tedy jednak vyhovující z těchto důvodů a také proto, že je konečně dalekohled na podstavci, který odolává případnému náporu návštěvníků a je před nimi lépe chráněn.

Novinkou je také usazení přenosné Dobsonovy montáže dalekohledu pro handicapované potřebných 30 cm pod úroveň terénu, aby bylo možno "vozíčkářům" umožnit pozorování z jejich výškové úrovně.

Dalekohled o průměru 250 mm s ohniskovou vzdáleností 1700 mm umožňuje pozorovat ze stále stejné úrovně, takže není potřeba handicapové osoby jakkoli omezovat při přístupu k pozorování. Jedná se o příspěvek Odborné skupině pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku České astronomické společnosti a všem handicapovaným spoluobčanům.

Bližší informace k dalekohledu najdete na našich stránkách týkající se bezbariérové astronomie nebo přímo také na stránkách Stránkách odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku ČAS, kde jsou i další informace o programech pro tuto cílovou skupinu. Dalekohled je umístěn na stanovišti před budovou, protože objekt neumožňuje bezbariérový přístup na pozorovatelnu, kde by byl jinak umístěn. V místě, kde se nachází, brání jižním směrem dokonalému pozorování ještě vzrostlá borovice, kterou bychom rádi v dohledné době, také kvůli jejímu sklonu směrem do areálu hvězdárny, po domluvě s Lázeňskými lesy, pokáceli. Myslím si, že pokud se tento záměr povede, získáme z tohoto místa ideální rozhled k pozorování většiny noční oblohy. Jediné, co ještě chybí k možnému využívání této techniky naplno je absence WC pro handicapované, které by bylo možné umístit přímo ke vstupu do areálu v podobě sanitárního kontejneru.

Miroslav Spurný
1.7.2021

16. 5. 2021: LETY DO VESMÍRU SI NYNÍ MŮŽE VYZKOUŠET KAŽDÝ
NABÍZÍME VÁM NOVÝ VÝUKOVÝ SIMULÁTOR LETŮ DO VESMÍRU

Motto: "NYNÍ JIŽ NEMUSÍME VESMÍR SLEDOVAT JEN DALEKOHLEDEM,
ALE MŮŽEME SE HO I ZBLÍZKA DOTKNOUT...."

Realizace více než deset let starého snu, kdy jsme chtěli hvězdárnu proměnit ve Středisko kosmických letů a tehdy pomoci organizátorům projektu Expedice Mars s vytvořením pevného simulátoru takovýchto expedic. Projekt, který si vymyslela tehdy parta nadšenců na hvězdárně a který následně "zkrachoval" díky neochotě většiny lidí na projektu dál spolupracovat. A tak jsme celých deset let pracovali na projektu jen dva. A právě v tomto roce se nám konečně podařilo dílko dotáhnout do své první fáze a zpřístupnit jej veřejnosti. Ano, máme stále co zlepšovat, ale i tak nabízíme určitě zajímavý program pro každého,

koho láká být na chvíli kosmonautem. Na rozdíl od velmi drahých simulátorů, které sice umějí simulovat pohyby a další efekty, jsme se rozhodli jít jednodušší cestou méně efektního výukového zařízení, které má být určeno především školám jako názorná výuková pomůcka. Zkoušíme se zaměřit na možnost soutěžení všech pilotů, kteří se do naší kabiny posadí a proto jsme zde vytvořili vědomostní sekci, které se každý pilot během letu může zúčastnit.

Již v roce 2013 jsme do sálu umístili první verzi simulátoru a museli jsme to vzdát, poté, co nám "spadl strop". O dva roky později jsme umístili zdokonalenou verzi a opět nám na ni "spadl strop", totiž se opakovalo i v roce 2018. A tak vznik nápad postavit kabinu, která bude fungovat nezávisle na prostředí sálu a získáme tak možnost nechat letět jednoho pilota a v sále budou moci ostatní jeho let sledovat nebo v další verzi se stát pasažéry jeho kosmické lodi a letu se zúčastnit jako posádka. A tak jsme se na podzim 2020, v době, kdy vrcholila pandemická "přestávka", vrhli do práce a výsledek můžete posoudit sami.

Postavili jsme prototyp jednomístné kabiny pro pilota. Kokpit má připomínat stísněné podmínky kosmonautů a astronautů v šedesátých letech minulého století (například kabinu lodi Vostok 1, v níž letěl Jurij Gagarin). Pochopitelně jsme kabinu vylepšili o prvky s nimiž si pilot může dovolit daleko více, než mohl například právě Gagarin. Nesimulujeme beztížný stav, ani přetížení, ale zkoušíme dát účastníkům letů pocit, jako by se nacházeli na oběžné dráze a dívali se v první fázi na Zemi z výšky zhruba 400-500 km.

V roce 2020 jsme založili jakousi vlastní dětskou kosmickou agenturu VOSA (VOyager Space Agency), jejíž náplní bude vzdělávání mladých zajemců o práci s naším simulátorem. Zde by totiž měli průvodce našimi kosmickými lety v budoucnu dělat mladí zájemci o kosmonautiku ve věku již od 10 let, protože pro ně je celá aktivita primárně vytvořena. Kabina měla být od začátku pouze jednoduchým ovládacím prvkem pro pilota, aby se musel v kokpitu spolehnout při plnění úloh sám na sebe.

Stavba vlastní kabiny započala po testech o loňských prázdninách v říjnu 2020 a vše bylo hotovo, připraveno k první prezentaci veřejnosti v pátek 27.listopadu v rámci programu Evropské noci vědců 2020. Bohužel situace nakonec nedovolila simulátor představit veřejnosti v tento den, proto jsme na jeho prvních trasách začali zdokonalovat celý systém a dnes máme k dispozici výtečnou ukázku toho, co dokáží třeba jen spolupracovníci hvězdárny, tedy srdcaři, vyrobit, aby mohli nabídnou veřejnosti

něco jedinečného, co na jiných hvězdárnách nenajdete. Kompletní prototyp jednomístného simulátoru budou moci letos otestovat účastníci několika táborů se zaměřením na kosmonautiku a také z nich budeme vybírat vážnější zájemce pro budoucí tým naší dětské agentury. Stavbou kabiny a jejím zprovozněním jsme neskončili, tohle je teprve začátek realizace Kosmického střediska Karlovy Vary - Hůrky, které se pozvolna teprve rodí z představ do reality.

Ač to vypadá, že se se v tuto chvíli mohou na cestu vesmírem vydat jen děti, není tomu tak. Vyřešili jsme nejprve problematiku letů pro děti předškolního věku a prvních dvou

ročníků základní školy. Zde děti při svých fyzických dispozicích nedosáhnou na některé řídící prvky. Nabízíme jim prostě lety s autopilotem. Chceme dát možnost se cítit na chvíli kosmonautem i nejmenším dětem, které již chápou alespoň minimum informací o letech do vesmíru. Pro ně navíc let uvozuje starší retro loutková pohádka Malý kosmonaut, abychom i takto malé děti mohly "vtáhnout" do jejího děje. Pro děti 9-15 let je pak simulátor realizován primárně, ale i starší zájemci jakéhokoli věku určitě náš simulátor uspokojí. Prostě - starší generaci nabízíme možnost nostalgicky zavzpomínat na první lety kosmonautů v jednomístných kabinách a podívat se na naši planetu z výšky orbitální stanice ISS. Pokud si vyzkoušíte simulátor na trasách, které nabízíme nyní v prvních měsících po zahájení provozu, v budoucnu si budete moci vyzkoušet letět i na jiná místa naší sluneční soustavy či dálav vesmíru. První takovou vlaštovkou bude letní premiéra příběhu 22 kosmonautů nazvaná dle původní knižní předlohy Dobrodružství v Eridanu. Zatímto v současnosti si pilot zkouší start a let na orbitu planety Země, v novém příběhu si pilot vyzkouší naopak důvtip a umění přistát na třetí planetě hvězdy Ran vzdálené 11 světelných let v souhvězdí Eridanus.

CHCI MOC PODĚKOVAT SPOLUPRACOVNÍKU HVĚZDÁRNY A KOLEGOVI TOMÁŠI KAFKOVI ZA VYNIKAJÍCÍ VÝSLEDEK V TVORBĚ POTŘEBNÉHO SOFTWARU, KTERÉHO DOSÁHL. PROTO NYNÍ V RYZE AMATÉRSKÝCH PODMÍNKÁCH NAŠÍ STAŘIČKÉ HVĚZDÁRNY NABÍZÍME - BYŤ ZATÍM JEN JEDNOTLIVCŮM - MOŽNOST SE ZÚČASTNIT VÝLETU DO KOSMU A NA CHVÍLI SE STÁT KOSMONAUTEM.

Miroslav Spurný
16.6.2021

9. 4. 2021: OBNOVENÍ PROVOZU KAMERY NA POZOROVÁNÍ METEORŮ
ZA PODPORY SPOLEČNOSTI PRO MEZIPLANETÁRNÍ HMOTU (SMPH)

Od roku 2008 je naše hvězdárna začleněna mezi pozorovací stanice patřící do sítě CEMeNt (Central European Meteor Network, česko-slovenská amatérská síť), takto síť pak spolupracuje s SVMN (slovenská profesionální síť, SlovakVideoMeteor Network). Obě tyto sítě jsou pak součástí nadnárodní sítě EDMONd. EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) je databáze drah, která je vypočítaná z dat získaných každodenním pozorováním meteorů pomocí videokamer, které jsou rozmístěné po celém světě. Jedná se tedy o nadnárodní databázi, která spojuje národní video sítě. Vznikla v roce 2011 spojením dosavadních sítí. V současné době spojuje 10 národních sítí: Česko, Slovensko, Itálie, Francie, Polsko, Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Ukrajina a Brazílie. V EDMONDu je také začleněna kompletní databáze sítě IMO VMN (International Meteor Organization Video Meteor Network) a také nezávislá chorvatská síť CMN (Croatian Meteor Network).

Hvězdárna provozuje několik stanic pro videopozorování meteorů. Sestava obsahuje většinou velmi spolehlivou vysoce citlivou CCTV kameru Watec 902 H2 Ultimate s objektivem Tokina 2,8-8 (f/0,95), převodník videosignálu Dazzle a specializovaný software UfoCapture (SonotaCo), umožňující automatickou detekci pohybujících se objektů. Systém je určen ke sledování meteorů. Na základě získaných pozorování lze odvozovat informace o aktivitě rojů a struktuře jejich radiantů. U jasnějších meteorů lze tyto informace využít k výpočtu drah částic v atmosféře i ve Sluneční soustavě (ve spojení s údaji z dalších stanic). Primárním zařízením systému je CCTV/CCD kamera Watec, která patří k nejcitlivějším přístrojům svého druhu. Její nevýhodou je, že poskytuje televizní videosignál (720x576), který je třeba zpětně konvertovat do digitální podoby pomocí převodníku Dazzle (jedině tak může pracovat ve spojením s programem UfoCapture). Používaný objektiv Tokina umožňuje nastavení ohniskové vzdálenosti v rozmezí 2,8 - 8 mm. Využíváme ohnisko mezi 4-5 mm, poskytující při dané velikosti CCD čipu (1/2“) zorné pole cca 75°x55°. Objektiv má konstantní světelnost f/0,95. Ve spojení s naší kamerou je dosah na meteory kolem 2,5 mag. V případě aktivnějších rojů (Perseidy, Geminidy) a dobrého počasí je systém schopen zaregistrovat i 100 meteorů za noc.

Vzhledem k poměrně náročné práci s relativně velkými datovými objemy má systém své nároky na hardwarové vybavení (rychlost a velikost disku, operační paměť, …), nejvíce se nám osvědčily repasované počítače DELL, na nichž lze provozovat operační systém Windows XP, aniž by zde běžely jiné aplikace, včetně antivirového programu. Problémem novějších operačních systémů jsou updaty operačního systému, které bývají často kontraproduktivní a často je nelze vypnout a nutnost instalovat antivirový program. Podmínkou je však zajištění přesného času pro zachycení průletu meteoru a následná identifikace meteoru z druhých stanic sítě, což je potřeba pro výpočet jeho dráhy. Software UfoCapture pracuje na principu detekce rychlých změn v signálu jdoucím z kamery. Kamera běží neustále a program vyhodnocuje příchozí signál. Kontinuálně při tom ‚předukládá‘ 10 s (nebo volitelnou délku) záznamu do operační paměti. Zaznamená-li rychlou změnu (co je ‚rychlá změna‘ lze definovat v nastavení), uloží předchozích 10 s a dále ukládá video v nekomprimovaném formátu avi. S ukládáním skončí 10 s poté, co je zaznamenán konec rychlých změn v signálu. Záznam slabého meteoru zabere asi 60 MB, záznam jasnějšího (déletrvajícího úkazu 120 MB).
V současnosti provozuje tři stanice přímo na hvězdárně, další stanici v německém Bad Elsteru, dvě stanice na hvězdárně v Úpici a síť připravujeme rozšířit o dvě stanice na hvězdárně v Jindřichově Hradci, kde však bude nutné ještě získat patřičná povolení. Jedna kamera sítě se věnovala spektrům meteorů, bohužel v loňském roce došlo k zastavení její činnosti pro zhoršení kvality obrazu a jednáme o získání kamery nové.
Stejně tak je to i se všemi ostatními kamerami. Většina je v provozu již několik let a postupně se projevuje zhoršení kvality obrazu a je nutná výměna. V listopadu nám dosloužila po 11 letech nepřetržitého provozu právě jedna kamera Watec a tak jsme hledali cestu, jak ji nahradit. V současnosti nám pomohla Společnost pro meziplanetární hmotu, s níž léta úspěšně spolupracujeme. Díky tomuto zapsanému spolku se podařilo získat kvalitní náhradní kameru Watec 902 H2 Ultimate, která již v těchto dnech monitoruje oblohu. Stejně tak se nám podařilo upravit prostor pro počítače, na kterých stanice můžeme provozovat. V průběhu roku pak máme slíbenu pomoc s výměnami dalších kamer a žádost o ně podal zapsaný spolek prostřednictvím České astronomické společnosti také na Akademii věd ČR. Rádi bychom našemu partnerovi touto cestou poděkovali a věříme, že naše kamery opět zachytí nějaký jasný meteor, jakým byly bolidy z 8. a 19. listopadu 2020.

DĚKUJEME

Sledování meteorů patří také k projektu Studium ionosférického plazmatu pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch (SID) najdete zde

Miroslav Spurný
9.4.2021

5. 3. 2021: OBNOVENÁ PREMIÉRA POŘADU Z ROKU 1996

MAGIE KARLOVARSKÉ KRAJINY

k 70. narozeninám historika Stanislava Burachoviče
a také čtvrtstoletí od prvního uvedení tohoto programu pro veřejnost

Pro Hvězdářskou sezónu 2021 máme pro vás jednu horkou programovou novinku. Vychutnají si ji především turističtí návštěvníci našeho kraje, ale zajímavá může být z řady důvodů i pro místní obyvatele. Naše společnost totiž uvádí obnovenou premiéru audiovizuálního pořadu Magie karlovarské krajiny, karlovarského historika Stanislava Burachoviče (pořad obnovujeme, mimo jiné, i k jeho 70.narozeninám) s nádhernými fotografiemi regionu autora Stanislava Wiesera. Komponovaný pořad ukazující Karlovarsko v trochu netradičním světle vznikl v devadesátých letech na základě velmi zajímavého příspěvku k dějinám osídlení Karlovarska ze IV. Historického semináře Karla Nejdla v Karlových Varech 27. listopadu 1994. Tehdy byl pořad uváděn jako jeden z audiovizuálních pořadů, tedy spíše jako zajímavost, která se váže přímo ke Karlovým Varům. Tentokrát ale nově nabízený pořad navazuje na snahu o návrat turistického ruchu do našeho regionu, a proto nově budeme divákům nabízet i seznam většiny lokalit, které v původním příspěvku autor textu pořadu zmiňuje, aby je bylo možné v návaznosti na shlédnutý pořad navštívit.

Premiéru toho pořadu můžete shlédnout na Zahájení Karlovarské hvězdářské sezóny, plánovaného prozatím na 14. a 15. 5. 2021, kdy ji uvedeme na přání přítomných návštěvníků.

Miroslav Spurný
5.3.2021

28. 2. 2021: I KDYŽ JE HVĚZDÁRNA UZAVŘENA
PŘIPRAVUJEME PRO VÁS NOVOU SEZÓNU

I když máme zavřeno, neznamená to, že jsme složili zbraně a čekáme, co následuje. Ano, v těchto dnech nemůžeme sice přijímat veřejnost na programy a pozorování, byť dotazů na ně máme stále dost, ale nezahálíme. Dokončuje pro Vás několik akcí, které Vám v nové sezóně představíme. V rámci vědeckého projektu Studium ionosférického plazmatu pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch (SID), a kterém se podílíme ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v.v.i v Praze, jsme instalovali novou měřící aparaturu SID monitor. Nová měřící stanice by měla zpřesnit měření, která na hvězdárně provádíme a vznikla díky příspěvkům na posledním podzimním Workshopu, který se v Karlových Varech konal ve zkráceném termínu a omezených podmínkách v říjnu 2020.

Také stále čekáme, jak se bude vyvíjet situace kolem startu balónové sondy, která má provést unikátní měření ionosféry, které podstatně zpřesní modely, se kterými vědci v Praze pracují. Sondu v roce 2020 zkonstruoval a připravil ke startu pracovník hvězdárny Jaroslav Maxa a prozatím je start díky všeobecně známým okolnostem odložen na neurčito. Protože Vám chceme ale přinést novou názornou pomůcku, instalovali jsme v dobře přístupném místě jednu výukovou ukázku zařízení, které používáme k měření a podobné si můžete postavit i vy sami doma. Zařízení s malou 70 centimetrovou anténou ukazuje, jak pracuje a seznámí návštěvníky s výstupy přímo na místě. Radioklub hvězdárny Vám tak představuje, jak snad si lze postavit malý domácí radioteleskop. Stavbou zařízení a jeho využítím se letos bude zabývat příměstský tábor v prvním srpnovém týdnu od 2.–6.8.2021 s názvem "MÁMO, TÁTO, JÁ CHCI RADIOTELESKOP!", který je určen dětem a mládeži od 11 do 17 let a zaměří se na pozorování tzv. neviditelného vesmíru. Tábor je určen pro maličko pokročilejší zájemce se znalostí matematiky a fyziky, podmínkou je vychozená 5.třída základní školy. Tábor bude zaměřen tematicky na kosmologii - tedy vývoj vesmíru a možnosti jeho pozorování právě tímto technicky jednoduchým a levným způsobem.

Bližší informace k projektu Studium ionosférického plazmatu pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch (SID) najdete zde

Miroslav Spurný
28.2.2021

21.12.2020: NOVODOBÁ HVĚZDA BETLÉMSKÁ?
ANEB JAK KARLOVARSKÁ VEŘEJNOST PŘIŠLA GENERAČNÍ ÚKAZ

Od poloviny prosince se řada lidí telefonicky dotazovala na možnost pozorovat přiblížení (konjunkci) planet Jupiter a Saturn 21.12. na hvězdárně a situace byla taková, jaká byla. Zprvu to vypadalo, že se pozorování tohoto výjimečného úkazu povede. V pátek 18.12.2012 však vládní opatření podobné akce zcela zakázalo. A tak jsme museli ustoupit i my. Bohužel si budeme muset počkat dalších 60 let, aby se stalo něco podobného. Tak blízko jako letos v prosinci si totiž obě planety byly naposledy v roce 1623, tedy pouhých 14 let poté, co se na nebe začal dalekohledem dívat Galileo Galilei. Tehdy se ale obě planety nacházely poblíž Slunce, takže zmizely v jeho záři a nikdo je nemohl sledovat. Za opravdu snadno pozorovatelnou a velmi těsnou konjunkcí Jupiteru se Saturnem se tak musíme vypravit celých 794 let zpátky, do roku 1226! Podobné setkání Jupiteru a Saturnu v roce 7 před naším letopočtem bylo tehdejšími astrology považováno za zjevení oznamující příchod spasitele, tedy tzv. Betlémskou hvězdu. Jestli to tak doopravdy bylo, nevíme, jisté ale je, že letošní vánoční podívaná byla vpravdě úžasná. Mimo jiné i proto, že dalšího podobně blízkého přiblížení těchto planet se dočkáme až v březnu 2080! A tak jsme kvůli epidemiologickým opatřením nemohli tento úkaz nabídnout karlovarské veřejnosti z odloučeného pozorovacího pracoviště v Truhlářské ulici našimi přenosnými dalekohledy s odborným výkladem, kde je možnost pozorovat objekty nízko nad obzorem zcela bez problémů. Opět se totiž ukazuje problém s přerostlými stromy kolem areálu hvězdárny. Řada astronomů ale pozorování nevzdala, a tak je možné najít nyní různé články kdesi na internetu. Podívejme se třeba zde:

Velká konjunkce planet očima fotografa krajiny

Miroslav Spurný
10.1.2021

31.12.2020: PŘEJEME VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2021!

Vše nejlepší do nového roku vám přejí za hvězdárnu její pracovníci
Lukáš Pochylý, Miroslav Spurný a Jaroslav Maxa
31.12.2020

13.10.2020: MARS V OPOZICI
LETOS ZA SKUTEČNĚ EXKLUZIVNÍCH POZOROVACÍCH PODMÍNEK

Již od července vévodil obloze jasný Mars, který byl patrně ve své nejlepší opozici za posledních 25 let. Účastníci víkendovky 25.-27.9.2020 měli asi nejlepší možnost jej vidět a byla to v podstatě jedna z mála příležitostí pro veřejnost, neboť v polovině října došlo k definitivnímu uzavření hvězdáren a planetárií. V době, kdy mohli návštěvníci opět Mars vidět bylo bohužel neustále zataženo a samotný Mars byl již viditelný hůře. Přesto vznikl zajímavý snímek od astronoma Miroslava Matouška, jehož si velmi vážím a který mi jej ochotně zaslal a dovolil publikovat. Původně jsem chtěl fotografii prezentovat návštěvníkům přímo na hvězdárně, ale to se v současné době nedaří. Proto jej připojuji k našim informacím. Přesně takový Mars jsme totiž v Karlových Varech viděli i my ve dnech, kdy bylo aspoň chvíli jasno. A to bylo na předcházející akci pro raketové modeláře.

Pan Matoušek pořídil snímek na své domácí hvězdárničce (vybavení je na snímku vpravo) v Praze dne 18. září 2020 refraktorem s průměrem objektivu 127 mm, ohniskovou vzdálenost s Powermate celkem 3300 mm. Byla použita kamera QHY5III224C, video 6000 framů, použito ca 30%. Snímek zpracoval v programech Autostakkert, Registax a Adobe Photoshop. Vzdálenost Marsu od Země v čase snímání byla cca 65 milionů km, průměr kotoučku Marsu byl 21,7“. Myslím si, že pokud se dá takovýto snímek pořídit dalekohledem o průměr 12,7 cm z našeho hlavního města, jsou podmínky skutečně ideální. A proč nemáme fotografie z naší hvězdárny? Pozorování prostě nepřálo počasí. Když se Mars nachýlil k opozici a jeho kotouček se zvětšoval, podmínky byly velmi proměnlivé a fotografovat se nám nedařilo. Snad příště – tedy za dva roky, kdy se Mars opět k Zemi ocitne nejblíž.

Miroslav Spurný
10.1.2021

25. – 27.9.2020: POTÁBOROVÝ VÍKEND PRO VÁŠNIVÉ RAKETOMODELÁŘE

O prázdninách na příměstských táborech i letní expedici jsme dali slib účastníkům, že když se v parných dnech nemohlo startovat s modely postavených raket (báli jsme se, že zapálíme trávu nebo les), každý z účastníků bude pozván na poprázdninovou víkendovku, na které si modely doladí a případně odpálí.

Je pravda, že ne všechny děti na příměstských táborech se zajímaly o stavbu a vypouštění modelů, ale zajímala je hlavně kosmonautika a přijeli kvůli povídání o ní. Ti, co na této víkendovce byli, se zajímali právě o tvorbu modelů raket a nakonec úspěšně postavili nové modely raket. A dokonce to nejdůležitější - vyšlo jim nakonec několik startů raket vyrobených na příměstských táborech a také se domluvila realizace létajícího modelu Saturn 1B, který se v následujících týdnech podařilo postavit malému Vojtovi. Model samozřejmě nemohl startovat, protože vyžaduje speciální silnější tryskové motůrky, než máme k dispozici v současné době, a tak jeho start je zatím v nedohlednu. Nejspíše dojde k jeho startu na jaře 2021 a to na místě, kde je podstatně lepší a přehlednější terén, než kolem hvězdárny. Rakety používané létají nejvýše do 80 metrů a vracejí se na padáku zpět. Některé rakety se účastníkům vrátily zpět, jiné ale vinou větru výš nad zemí uvízly v lese na stromech. Přesto zážitek z každého startu je neopakovatelný a každý čeká, jak se mu raketa s návratovým zařízením zachová.

Miroslav Spurný
10.1.2021

2020: ASTRONOMICKÝ TÁBOR I EXPEDICE
aneb obojí v jednom

Pro rok 2020 jsme se rozhodli uspořádat na hvězdárně v Karlových Varech letní tábor „dva v jednom“. Otevřel se 9. - 22. srpna 2020 jak vážnějším zájemcům o astronomii, tak i dětem, které ještě s hvězdami nemají zkušenost a chtějí se jen občas na něco kouknout. Obě party si užily klasický táborový program, ve kterém nechyběly výlety, koupání, buřty na ohni, besedy, poučné dokumenty i pohádky. Skupina pozorovatelů se tradičně zaměřila na pozorování meteorického roje Perseidy, ale také na pozorování planet, hvězdokup a planet dalekohledem. Ti, kdo neměli tolik trpělivosti pro astronomickou práci, se aspoň seznámili s letní oblohou, se souhvězdími a zajímavými objekty a o to víc si přes den mohli užívat hry a zábavu.

Nejvíc se chytly hry na rytíře a městečko Palermo. Ale taky různé karetní hry a Rubikova kostka. Na té si většina z nás všech trochu vylámala zuby a polámala prsty. Naštěstí nám přálo počasí a dokonce i letošní roj Perseid byl docela aktivní, takže bylo na co koukat. I letos jsme uspořádali pozorování ze dvou stanovišť, která od sebe byla vzdálená asi 100 km. Meteory jsme zaznamenávali nejen vizuálně, ale také pomocí oblohových kamer, takže jsme si pak mohli naše oči porovnat s moderní technikou. Vyzkoušeli jsme si i jednu úplnou novinku. Kosmické modelářství. Kdo chtěl a měl dostatečně šikovné prsty, mohl si sestavit funkční model větší či menší rakety a taky ji vypustit. Sice ne až do vesmíru, ale do výšky létaly krásně. Nejpovedenější model rakety Saturn si od teď můžou prohlédnout všichni návštěvníci hvězdárny v expozici ve vstupní hale.

Lukáš Pochylý
15.1.2021

2020: PŘÍMĚSTSKÉ TÁBORY PO DEVÍTI LETECH
aneb kosmonautické a raketomodelářské tábory znovu na scéně

Po téměř deseti letech připravila v roce 2020 Hvězdárna Františka Krejčího znovu dva příměstské tábory. Uskutečnily se dva, první 20. - 24. července a druhý 27. - 31. července. Po té delší pauze to byl krok do neznáma, ale povedlo se hned na první výstřel. Říkáte si, že příměstské tábory se přece konají přes den a to se na obloze nic moc pozorovat nedá? Pravda jen na půl. Naším tématem totiž byla kosmonautika. A o té se dá dozvědět hodně zajímavého, ať svítí slunce nebo prší. Největším lákadlem byla možnost sestavit si vlastní model rakety. Ne jen tak do poličky, na výstavku, ale opravdové funkční modely, které mají připojený malý tryskový motor a dokážou s pořádným svistem a dýmem vystoupat do mnoha desítek metrů za pár sekund.

Řadě z účastníků se to opravdu povedlo. Některé vypuštěné rakety se na padáku úspěšně vrátily, ti méně šťastní se pak chodili na svůj pekelný stroj dívat do větví nejbližšího stromu. Naštěstí jsou modely zcela ekologické a časem se rozloží, takže nakonec neutrpěla ani příroda, ale ani naše šikovné prsty nebo oči. Však taky bezpečnost byla na celém táboře jako vždy na prvním místě. Když jsme se zrovna nezabývaly odborným programem, mohli jsme se vyběhat, zahrát si karty a různé sportovní a společenské hry. Kdo měl zájem, mohl dokonce na jednu noc zůstat, užít si dobrodružství ve stanu a taky se podívat na krásnou letní noční oblohu nejen očima, ale především dalekohledy.

Lukáš Pochylý
15.1.2021

FATÁLNÍ KOMETÁRNÍ ČERVENEC 2020
ANEB VE ZNAMENÍ NEVIDITELNÉ JASNÉ KOMETY C2020 F3/NEOWISE

Nadpis zní poněkud divně, nemyslíte? Ale jeho význam je hluboce pravdivý. Pokud je nějaký skutečně výrazný a zajímavý úkaz v posledních dvaceti letech, hvězdárna ho bohužel přes okolní vzrostlý les nevidí. S problémy se potýkáme poslední roky často například při zatmění Měsíce, které pokud nastane zvečera, můžeme kousek zahlédnout mezi stromy na jihovýchodě kolem půl jedné. Nebo pokud se nějaký objekt oblohy nachází nízko od severozápadu až k jihovýchodu, což bývá často případ vnitřních planet sluneční soustavy Merkuru a Venuše, les nám to často neumožní pozorovat vůbec. I nad jihem máme se stromy problémy. Přerostlý les zkrátka komplikuje řadu pozorování.

A to byl i případ letošního hitu – velmi jasné komety C2020 F3/NEOWISE. Kometa přilétla z jižní polokoule, ale bohužel velmi nevhod, právě, když nám Velká medvědice „sjížděla“ do míst, kde z hvězdárny nemáme šanci cokoli vidět. A tak nás pohledem na kometu, která se vrátí zhruba za 3000 let, potěšil alespoň kolega Miroslav Matoušek, který pořídil její snímek z Prahy. Naskýtá se otázka. Jak je možné, že na východním svahu kopce, na němž hvězdárna stojí, se vesele kácí, stejně jako na Vítkově hoře, kde dnes máme prakticky mýtinu. Hvězdárna je ale stále obrostlá vysokými stromy, které by bylo potřeba také v okruhu alespoň 50 metrů od areálu vykácet. Co můžeme pro to udělat, aby se pozorovatelný horizont v okolí hvězdárny mohl konečně snížit na únosnou mez? Potěšme se tedy pohledem na kometu alespoň snímkem od kolegy z Prahy.

Miroslav Spurný
10.1.2021

21.8.2019: SÁLOVÁ PRŮTRŽ MRAČEN
aneb podzimní story se stavbou sarkofágu na podmáčené střeše
aneb jak vytvořit z Hvězdného sálu přírodní amfiteátr

Periodicky se opakující havárie stropu v audiovizuálním sále od roku 2013 patří jistě k naší hvězdárně neodmyslitelně. Ačkoli již v roce 2005 byla snaha několikrát upravit střechu na jakousi zatravněnou pozorovací terasu a vyřešit problém chátrající odsuvné střechy za novou, segmentovou, nikdy jsme s těmito poměrně levnými návrhy u vlastníka objektu neuspěli. Vždy s poukazem - musí se to řešit komplexně a postaví se nová hvězdárna. Představa, že bychom dnes mohli vodit návštěvníky na výše položenou terasu s lavičkami po obvodu, s výhledem na oblohu daleko lepším, než máme nyní, vybavenou několika snadno namontovatelnými přenosnými dalekohledy, ta je odsunuta stále do říše snů. Pozorovatelnu bychom využívali pro menší skupiny a pokud by na letní pozorování přišlo třeba 40 lidí, nemuseli bychom řešit, jak návštěvníky dělit do skupin, abychom je na pozorovatelnu mohli vzít a nebyli tam doslova "jak sardinky". Přitom stačilo hvězdárnu vybavit snadným venkovním přístupem přes kovové schodiště, jako má například hvězdárna v Úpici, upravit střechu do podoby terasy a po 40 letech provozu vyměnit nespolehlivou odsuvnou střechu a segmentovou odsuvnou střechu podobnou těm, jakou mají zahradní bazény a nemuseli jsme dnes řešit komplikace v sále.

Příčinu je od počátku potřeba hledat v problematické krytině na střeše. Střecha nikdy neměla spád a tím pádem na ní zůstávaly po deštích louže. Firma, která v roce 2001 zajišťovala pro Magistrát města opravu, umístila přímo na zdivo izolační vatu a tu uzavřela klasickou střešní lepenkou. Bohužel v roce 2010 došlo k velké opravě kolejnic pro odsuvnou střechu kvůli novému dalekohledu. Tehdy se přes střechu tahal materiál na opravu a tím byla krycí lepenka porušena a na mnohých místech patrně i fatálně. Izolační vata samozřejmě zvlhla a do zdiva se začalo nasákávat vlhko, které procházelo prodyšnou izolací. Protože nikdo z nás není stavařem, nedokázali jsme odhadnout, jak je škoda po zednících veliká, a protože střecha nevypadala porušeně, vinili jsme z celé záležitosti pořád jen strop v sále. Takže po každé havárii, které nastaly v roce 2013, poté 2015, následně velké, které zničily stropní výzdobu v letech 2016 a 2017, se provedlo na střeše pouze jednoduché zalepení údajných děr asfaltem. Děr viditelných, které by bylo možné považovat za zdroj pronikající vody po každém dešti. Nikdo se ale skutečným stavem nezabýval.

V roce 2019 se nejprve vlhkost ve stropě začala objevovat již i v aule hvězdárny. V srpnu však došlo v sále k tak fatální události, kterou od té doby zoveme výstižně „sálová průtrž mračen“, že i vlastník objektu konečně dospěl k tomu, že je něco zapotřebí udělat se střechou. Havárie se stala 21.8.2019. Dlouho se nic nedělo a nakonec práce na opravě začaly až 8.listopadu. Protože se v říjnu konala v sále velmi důležitá akce, která je součástí projektu, na němž hvězdárna participuje, museli jsme ochranu návštěvníků řešit různými způsoby – tedy čistě amatérsky. Tu jsme divákům půjčili deštník nebo jsme se pokusili zakrýt místa největších louží plachtou a zatížit vším, co bylo po ruce. Ale vše bylo neúčinné.

Na opravu střechy jsme se těšili. Mým požadavkem bylo od počátku sejmout nasáklou krytinu a vatu. Šlo by o jeden kontejner, který by se po opravě odvezl. Bohužel firma, která opravu zajišťovala, dokonce přímo ve spolupráci se zadavatelem opravy, postupovala nakonec poněkud amatérsky také. Místo, aby sejmula lepenku s nasáklou vatou, postavila přes střešní krytinu i s přítomnými loužemi „sarkofág“, který nebyl do období nastávající zimy právě ideálním řešením. Od zástupce vlastníka objektu jsem se dozvěděl, že to je „zbrusu nová střecha“ a že žádné sejmutí vlhké původní krytiny nebylo plánováno, protože „by to bylo o jiných penězích“.

Strop v sále hned na jaře začal vykazovat známky dalšího vlhnutí, takže opravy provedené v prosinci loňského roku nakonec opět vykazují vodní průsak. V srpnu jsme žádali Radu Města o pomoc při nápravě, ale doposud se tím nikdo nezabýval a ani firma, která stavbu "sarkofágu" prováděla se nenamáhala přijít na staávají škody podívat a zjednat nápravu. Urgence na Odboru majetku města bohužel také nebyly vyslyšeny. Nevadí, není to naše vizitka a "sálové průtrže mračen" díky zakrytí v dohledné době nehrozí. Přesto mně mrzí, že nikomu nevadí, že jde o reprezentaci lázeňského města, kdy 1000-2000 návštěvníků, kteří hvězdárnou ročně projdou - a v roce 2021 můžeme očekávat nárůst - vidí takovouto vizitku vlastníka objektu. Nikoli naší společnosti, která podobné opravy zajišťovat nedokáže. Možná je štěstí, že všechny ty nedostatky překryjí výkony našich průvodců, kteří návštěvníkům nedají čas si jich vůbec všimnout. I když se naše programy stanou zážitkem, lidé v sále kýchají díky prachu, který se tam vyskytuje. Stejně jako sarkofág na střeše překryje nyní ty největší průtrže mračen, ale už ne padání omítky ze stropu v sále. A tak na původní vlhké střeše máme „zbrusu novou střechu“, která ale není střechou, protože pouze pomáhá zakrýt původní provlhlou krytinu i zdivo a má pomoci údajně jejich vysušení. Bohužel nevíme, zda i tímto provizorním sarkofágem z OSB desek nakonec neproniká voda dál. A tak dodnes řešíme problematiku stropu, protože pokus o návrat původní výzdoby „Hvězdného sálu“ dopadl špatně a na návštěvníky od té doby padá tiše omítka, kterou vlhkost neustále uvolňuje. Možná je tak trochu štěstí, že v tomto roce byl sál využíván pouze část sezóny a to jen na večerní programy, kdy se v sále návštěvníci dlouho nezdrží, protože je více zajímá pozorování oblohy, kterou dalekohledem pozorujeme v místnosti bez stropu. Ale co bych dál psal. Udělejte si sami obrázek z přiložených fotografií.

Miroslav Spurný
15.12.2020

2019: KRATŠÍ, ALE NABITÝ....
aneb Perseidy ze dvou stanovišť podruhé

Srpen 2019 opět propůjčil noční oblohu padajícím hvězdám z meteorického roje Perseidy. Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech zase dny v období maxima tohoto roje věnuje dětským astronomům, kteří se chtějí naučit, jak takové nebeské úkazy pozorovat. Letošní tábor se konal od 31. července do 10. srpna 2019 pod názvem Po stopách zářivých pravěkých Perseid a byl spíše „expediční“, zaměřený více odborně. A tak, i když byl o něco kratší než obvykle, vešlo se do něj všechno důležité. Pozorování, zapisování, zakreslování a hodnocení meteorů, podrobné seznámení s letní noční oblohou, pozorování dalekohledem, besedy. Ale také neodmyslitelná táborová náplň, jakou jsou táborák, výlety nebo vodní radovánky na koupališti.

Pro pozorování meteorů jsme tentokrát experimentálně vyzkoušeli novou metodu záznamu. Místo běžného zapisování všech potřebných pozorovaných údajů jsme letos měli k dispozici chytré hodinky, na které jsme ke každé padající hvězdě zaznamenali údaje slovně. Zvukový soubor jsme si pak v klidu během dne mohli přehrát a vyhodnotit. Dá se tak předejít mnoha nepřesnostem a navíc pozorovatel nemusí neustále hledat tužku nebo baterku. I přes některé potíže se zdá, že by nová metoda mohla fungovat. Po několika letech se nám také konečně podařilo ustanovit opravdovou expediční skupinu a vyrazit na souběžné pozorování Perseid ze dvou stanovišť. Kromě hvězdárny jsme tak měli záznamy z Plzeňska. Bohužel se nám ale tentokrát nepovedlo zachytit z obou míst shodné meteory. Kdyby ano, mohli jsme si spočítat, odkud a kam takové vesmírné smetí letělo. Snad příště. A víte, co zmizí rychleji, než svítící meteorická stopa z oblohy? Luxusní bavorské vdolečky naší paní kuchařky. Za ně moc děkujeme!

Lukáš Pochylý
15.1.2021

2019: NOVÁ STUDIE OBJEKTU HVĚZDÁRNY
aneb hledání nižších nákladů na stavbu nové hvězdárny

V návaznosti na studii nové hvězdárny z roku 2017, kdy se ukázalo, že přestavba stávajícího objektu není ideálním postupem rekonstrukce, se Město Karlovy Vary svým Odborem majetku vrátilo k přepracování předchozí studie. Tentokrát šlo o snížení plánovaných nákladů ve výši 74 miliónů Kč na úroveň pod 50 miliónů. Objekt trochu "zhubl". Svým způsobem je tato verze studie již lépe propracovaná, v některých částech objektu by ale vyhovovalo původní architektonické řešení, a proto by v konečné fázi bylo vhodné najít kompromisní řešení mezi oběma studiemi.

Miroslav Spurný
15.6.2019

2018: PŮL A NEBO CELÝ?
aneb Perseidy ze dvou stanovišť poprvé, především pro expedičníky

Srpen je měsícem nejznámějších létavic, tedy meteorického roje Perseid. Je to skvělá příležitost pro mladé zájemce o astronomii, aby se něco naučili, něco si vyzkoušeli a ještě u toho zažili spoustu zábavy. To vše nabízí tradiční letní tábor karlovarské hvězdárny, který se koná právě v období kolem největší aktivity meteorického roje. Letos v termínu 5. - 18. srpna 2018 a pod názvem Dobrodružství v Eridanu.

Letos si děti a jejich rodiče mohli vybrat, jestli zůstanou na táboře týden nebo celých 14 dní.

Koho lákaly hvězdy, souhvězdí a základy astronomie nebo astrofotografie, využil první týden. Fanoušci Perseid, si přišli nejvíc na své v druhém týdnu, a samozřejmě nejvíc si užil ten, kdo zůstal po oba týdny. Kromě pozorování přišly na řadu výlety, procházky i různé hry, zajímavé dokumenty, nechybělo opékání buřtů i trocha zlobení. Největší bojovka ale bezesporu byla, vzbudit se vylézt z postýlky včas na pozorování a neusnout během něj. Někdy se to úplně nepovedlo, ale zážitek to byl vždy.

Lukáš Pochylý
15.1.2021

2016: NOVÁ STUDIE OBJEKTU HVĚZDÁRNY
aneb hledání koncepční přestavby objektu a jeho infrastruktury

V návaznosti na studii nové hvězdárny z roku 2011, kdy se ukázalo, že přestavba stávajícího objektu není ideálním postupem rekonstrukce, se ve druhé polovině roku 2016 zpracovávaly aktualizované podklady k realizaci nové studie a projektové dokumentace pro modernizaci hvězdárny. Výstup byl dokončen až v prosinci a jeho realizací by město Karlovy Vary získalo moderní zařízení, které by město mohlo velmi dobře reprezentovat mezi návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Do nových prostor by byl instalován především Simulátor průletu vesmírem v podobě, jaké by bylo třeba, návštěvníci by mohli využít novou rozhlednu a naše vědecké pracoviště prezentovat výstupy ze sítě Ionozor, do níž je naše hvězdárna aktivně zapojena. V nových prostorách je počítáno i s pracovištěm a klubovnou radioklubu OK1KVK, který v posledních letech zažívá nepříjemná překvapení se záměry neustálého stěhování z pronajatých prostor. Otvírací doba nového zařízení by pak byla prakticky nepřetržitá a díky nově vybudované dopravní obslužnosti by se návštěvnost zvedla opět mnohonásobně. Do modernizovaného objektu velmi rádi přivítáme i zahraniční návštěvníky, což v současnosti začíná být v našem chátrajícím objektu poněkud problém.

Miroslav Spurný
15.1.2017

2013-2016: ARCHIV ČÍSEL ZPRAVODAJE ASTROPATROLA
ANEB ČTYŘI ROKY ČINNOSTI V NAŠICH ZPRAVODAJÍCH

500 000
ANEB JAK ROZDÍLNĚ MŮŽE BÝT TOTO ČÍSLO VNÍMÁNO

V čase okolo 500 000 let se obě hustoty vyrovnaly a záření se oddělilo od látky. Vesmír se stal opticky průhledným. Nastala éra látky, jež trvá dodnes.
500 000. v pořadí. Zajisté nepříliš zajímavé umístění, jedná-li se například o nějaký závod.
Ovšem jak najednou toto číslo mile vyzní, když zjistíme, že jde o počet návštěvníků, kteří navštívíli naši karlovarskou hvězdárnu od jejiho otevření v roce 1963!

Svého návštěvníka s tímto pomyslným číslem na zádech uvítala naše hvězdárna svých prostorách dne 30.12.2011, na zimním astronomickém praktiku. A to už je opravdu hodně veliký důvod k oslavě!

26.-30.12.2011: ZIMNÍ PRAKTIKUM PRO POKROČILÉ ZÁJEMCE

Zimní praktikum se konalo mezi svátky od 26. do 30. prosince, účastnilo se 6 dětí a téma, kterému jsme se společně věnovali, mělo název FOTOMETRIE. Tohle téma mělo být propojeno i s pozorováním, bohužel bylo po celou dobu akce zataženo, takže jsme mohli zkoumat tuto oblast pouze po teoretické stránce.

Fotometrie je část optiky, která se zabývá světlem, v astronomii se tento obor využívá například pro výzkum dvojhvězd, proměnných hvězd a exoplanet. Základním cílem tedy bylo věnovat se nejprve významům jednotlivých pojmů. První den jsme stavěli na tom, co už děti věděly, a rozšiřovaly tyto vědomosti dál, diskuze se prolínala s připravenými i improvizovanými aktivitami, které vznikly hlavně na základě zájmu dětí. Další dny jsme se již naplno věnovali fotometrii, účastnici se dozvěděli, co všechno můžeme získat dostat z grafu. Počítali a zjišťovali jsme společně z grafu, jestli je možné na planetě mimo Sluneční soustavu žít, jak musí být daleko a jaké musí splněny další podmínky. Podařilo se nám vypočítat, jak je planeta velká i jak je daleko, a ačkoli jsem se obávala složitosti, děti šly do toho s energií, s úsměvem a zvládli vše na výbornou.

Během akce se také budoucí malí astronomové :-) učili pracovat s dalekohledy, pro každou dvojici byl vybrán jeden dalekohled, který jsme společně rozebrali, abychom zjistili, jak to vypadá a funguje uvnitř, a potom „hurá“ ven na zkušenou.

Během celé akce jsme se všichni hodně nasmáli a posbírali spoustu znalostí i vědomostí. Na konci praktika byl dětem zadán úkol, a tak si můžou zkusit pozorovat proměnné hvězdy sami. Jsem velmi zvědavá na výsledky a těším se na další setkání.

Martina Exnerová

Vánoční hvězdy nad Karlovými Vary

Dne 19. 12. 2011 ve spolupráci s Pouličním divadlem Viktora Braunreitera uspořádala Hvězdárna Karlovy Vary ve svých prostorách pořad Hvězdy nad Karlovými Vary, jež byl určen výhradně pro děti z dětských domovů. Hned při vstupu, každé z dětí obdrželo slosovací lístek, a bylo usazeno do sálu.

Chvilkovou rozpačitou nejistotu dětských návštěvníků ve věku 3-17 let, jež sál opanovala po sdělení, že se bude hrát pohádka o Sněhurce, rozptýlil Viktor svým prvním zpodobněním starého krále. A od té doby již nikdo nepřemýšlel, kolik je mu let, smáli se úplně všichni včetně dospěláků. To ovšem ještě netušili, že je mistr zábavy pozve k sobě na jeviště, ke ztvárnění dalších potřebných postav k dokreslení celého pohádkového příběhu. Když se všichni prosmáli ke konci Sněhurky a po mohutném aplausu všem hercům, přišla pohádka druhá, o šípkové Růžence. I v této pohádce nebyly ušetřeny bránice diváků i dalších spoluherců z řad diváků. Obzvláště, když si pro ztvárnění Růženky vybral z řad dlouhovlasé blonďaté dítě, z něhož se při vzájemném představování vyklubal kluk. Sál se otřásal smíchem. Po vybrání dívky pro tuto roli, se i tato pohádka úspěšně dobrala šťastného konce. Bouřlivý potlesk všech diváků byl odměněn ještě krátkým přídavkem a poté se již Divadlo s dětmi muselo rozloučit a nastal čas na další program večera.

Dětem bylo na flétnu zahráno 15 ukázek vánočních koled a ony měly uhodnout jejich název a napsat jej na slosovací lístek. Pro zařazení do slosování musel každý lístek obsahovat minimálně pět správných názvů a jeho majitel pak mohl doufat, že právě on vyhraje hvězdářský dalekohled. Po vybrání lístků byly uloženy do slosovací urny.

V další části pořadu ředitel hvězdárny p. Spurný předvedl dětem na simulované obloze pohyb všech nebeských těles, jež jsou vidět nejen tento večer, ale vždy na zimní noční obloze. Také představil další aktivity, jež hvězdárna pro děti pořádá, jako jsou tábory, expedice, astronomický kroužek, i večerní pozorování oblohy.

Po tomto výkladu se uskutečnilo vylosování výherce dalekohledu. Šťastným majitelem se stal osmiletý Nikolas Balog. Všem byly poté rozdány malé dárečky v podobě slunečních hodin, fotografií s tematikou vesmíru a časopis Astropatrola, jež informuje o aktuálním dění na hvězdárně.

Pohodovou atmosféru, jež na hvězdárně vládla, nedokázala přerušit ani informace, že nastal čas k odchodu. Všichni se loučili s hvězdárnou rozesmátí a s příslibem, že se určitě na hvězdárnu zase rádi podívají.

MaV

DOBRODRUŽSTVÍ V ERIDANU 2011
aneb seznámení se světem exoplanet v desetidenní celotáborové hře

V termínu od 11. – 22. července 2011 se na hvězdárně v Karlových Varech uskutečnil příměstský tábor s kapacitou 20 dětí. Při zvažování, zda tento typ tábora je opravdu vhodný pro zařízení, jakým je hvězdárna, máme vždy dilema, zda není škoda, že se děti prakticky nemají možnost seznámit s noční oblohou, neboť přijdou ráno v 9 hodin na hvězdárnu a v 17 hodin jejich program skončí odchodem domů.

Jak poslední léta ukazují, není to žádný handicap. Řada dětí dnes nechce spát mimo prostředí domova, takže organizátoři mají alespoň možnost nabídnout dětem prezentaci prostředí hvězdárny a nabídnout alespoň přes den program, který s astronomií trochu souvisí. Navíc jim vlastně dávají možnost se rozhodnout, zda by v budoucnu neměli zájem na nějaký pobytový tábor jet. Kompromisem se proto stává jedna noc, kterou organizátoři dětem nabídnou jako noc s největší šancí na jasnou oblohu a děti samy se mohou rozhodnout, zda chtějí na hvězdárně zůstat na pozorování a přespat zde do druhého dne.

Navíc jim vlastně dávají možnost se rozhodnout, zda by na nějaký pobytový tábor v budoucnu jet nechtěli. Kompromisem se proto stává jedna noc, kterou organizátoři dětem nabídnou jako noc s největší šancí na jasnou oblohu a děti samy se mohou rozhodnout, zda chtějí na hvězdárně zůstat na pozorování a přespat do druhého dne.

Letošní příměstský tábor byl desetidenní a po zkušenostech z předchozích roků jsme rodičům nedali možnost děti přihlašovat třeba jen na jeden den, podmínkou byla účast na táboře po celou jeho dobu. Celkem se přihlásilo 13 účastníků, pro které bylo připraveno 10 tematických dnů propojených celotáborovou etapovou hrou „Dobrodružství v Eridanu“. V programu bylo plnění úloh etapové hry, jejíž epizody poslouchali účastníci každý den. Ocitli se tak ve světě exoplanet, k nimž exoplaneta Tercie u hvězdy Epsílon Eridani určitě patří.

Během tábora mohli účastníci poznávat například vysílání v radioamatérském pásmu 144 MHz pod volacími znaky OK1MSH a OK1RHV, dále si kupříkladu pomocí voskové formy vyráběli sádrový odlitek palce; zkoušeli secvičit vystoupení na zadanou hudbu nebo slepovali modely foukacích raket, s nimiž následně soutěžili.

Hlavní cenou tábora byl astronomický dalekohled Firstscope, který nakonec získala účastnice tábora Veronika Vaníčková.

Pro rok 2012 zvažují organizátoři uskutečnit tři menší (týdenní) příměstské tábory. Jeden o jarních prázdninách, druhý hned ze začátku letních prázdnin a třetí až na jejich samém konci. A jaké bude téma? Samozřejmě příběhy, které nějak souvisejí s astronomií, při nichž se účastníci dozvědí, jak například mohou hledat pozůstatky dávných kosmických katastrof, jakými jsou meteority, nebo také zkoumat teorie, jak vlastně mohl vzniknout život na naší planetě.

Letošnímu příměstskému táboru bohužel nepřálo počasí, ale i tak tábor svá očekávání splnil… Proto velmi děkujeme za pomoc všem, kteří se na chodu tábora podíleli, hlavně vedoucí Štěpánce a paní kuchařce Věře.

Mirek Spurný
15.9.2011

Letní kosmonautický tábor Kosmická Agentura 2011

Cílem tábora a jeho celotáborové hry bylo seznámení dětí s historií dobývání vesmíru, vedením a strukturou nadnárodních kosmických agentur a základy raketového modelářství. Průběh celotáborové hry zajišťoval proškolený personál šesti členů. Počet účastníků tábora byl 18 dětí, z toho 14 chlapců a 4 dívek.

I přes menší organizační problémy před začátkem turnusu, se celý organizační tým tábora sešel v sobotu 13.8 na karlovarské hvězdárně zkontrolovat tábořiště a připravit a doladit detaily programu tábora a CTH (celotáborové hry). V neděli 14.8, mezi 15. a 17. hodinou byl příjem účastníků, po skončení doprovodného meziprogramu proběhlo představení realizačního týmu tábora, jeho pravidel a důležitými body průběhu a celotáborového tématu. Vzhledem k nepřízni počasí se již tradiční uvítací táborák uskutečnil v sále hvězdárny, umělým ohništěm a buřty opečenými v troubě.

Během prvních dvou dnů se děti především seznamovali se strukturou a vedením kosmické agentury a jejího programu, který si každý oddíl představující vlastní fiktivní kosmickou agenturu určil sám. Doprovodné soutěže měly dětem zajistit dostatek financí na rozjezd jejich kosmického programu. V dalších dnech, až do konce tábora, se z účastníků tábora pravidelně stávali modeláři, kteří stavěli rakety pro svůj kosmický program.

První start, který proběhl čtvrtý den tábora, byl neúspěšný. K tomuto nahranému neúspěchy, kdy děti mohly z bezpečné vzdálenosti sledovat „výbuchy“ svých raket, se vázala další série úkolů, spojená především s bezpečností práce a provozu kosmického programu, dále pak organizace, vyhodnocování dat a řízení letu. V dalších dnech se již odehrávaly relativně úspěšné starty modelů nosných raket.

Čtvrtý den tábora se také udála, což ukázal až čas, asi nejdůležitější zlomová událost. Přijel kuchař. Z osobních důvodů mohl dorazit až později, ale o to větší to bylo překvapení pro účastníky tábora. Langoše, vdolky, bramboráčky, špízy, plněné krokety nebo například dýňový koláč, nejen tyto kulinářské speciality sklízely obrovský úspěch jak od dětí, tak i od realizačního týmu tábora.

V druhém týdnu tábora se děti věnovaly další části svého chodu své agentury, realizaci svého kosmického programu. Oddíly stavěly modely kosmických lodí, družic, son, ale i orbitálních základen, které měly být následně vyneseny jejich nově postavenými raketami. Za celou dobu tábora tak děti viděly tři neúspěšné starty a tři úspěšné svých oddílových raket, dále pak další tři ukázkových raket konstruovanými vedoucími.

Chod tábora nenarušila žádná vážnější událost nebo nehoda. Menší problémy nám jen způsobil výpadek proudu, způsobený prudkou a vytrvalou bouřkou. Za celou dobu tábora nedošlo k vážnějšímu zranění, což bylo pro vedoucí, vzhledem ke rtuťovitosti dětí nemalým překvapením. Pouze jedna cesta nás svedla do sokolovské nemocnice na oční pohotovost, zánět spojivek.

Děti si za celou dobu tábora, kromě tematického tábora také užily dvakrát výlet do města s následnou návštěvou bazénu Thermal, výlety po okolí hvězdárny, sportovní den, den vody (nejrůznější soutěže a hry spojené s vodou), v druhé půlce tábora to také bylo velmi příjemné a teplé počasí. Nejvíce si děti užily a pochvalovaly táborovou kuchyni, což ukázala také menší reflexe na konci tábora, mezi dětmi a vedoucími. Celotáborová hra byla ukončena večer v pátek 26.8, kdy proběhlo vyhodnocení celotáborové hry, průběhu tábora, předání cen a již zmíněná reflexe. V sobotu 27.8. dopoledne proběhlo balení stanových podsad a mezi 10. a 12. hodinou odjížděli spokojení účastníci tábora domů.

Václav Skalický
říjen 2011

Evropská noc vědců v Karlových Varech 23.9.2011

V sále hvězdárny, kam se vejde běžně na programy 53 osob, se tísnilo od 19 do 21 hodin celkem 75 osob + divadelní soubor Pouličního divadla Viktora Braunreitera čítající asi 10 osob. Atmosféru divadelního představení nelze zprostředkovat slovy, ani fotografiemi... Snad jen videozáznam dokáže zprostředkovat obsah představení. Skeče ze života slavných vědců, které měli přítomní tipovat a zaškrtávat do slosovatelných karet, se prostě převyprávět nedají. Bylo to opravdu super.

Z divadelního představení „Noc oživlých vědců“ bude sice brzy sestříhán videozáznam, který pořizoval jeden z přítomných návštěvníků, ale natáčen ze stísněných prostorách sálu hvězdárny moc kvalitní není. Rozhodně byl ale tento počin počátkem další spolupráce s Pouličním divadlem, které popularizovalo život vědců veřejnosti velmi neotřelým způsobem. V brzké době se tedy může karlovarská veřejnost těšit na mnoho dalších podobných akcí na hvězdárně!

Po úvodním divadelním programu připravovali losování z přítomných 64 účastníků, kteří odevzdali do limitu slosovatelné karty a dotazníky. Karet i dotazníků se nám sešlo celkem 64, po vyřazení karet, které nedodržely stanovená pravidla, jsme mohli losovat výherce dalekohledu. Po první přednášce dvanáctiletého „mladého vědce“ Alexe Peterky Neutrinová astronomie jsme proto provedli „Karlovarskou losovačku II“, inspirovanou nechvalně známým losováním zakázky KV Areny. Prostě jsme přítomné jen dlouho napínali... Slosovatelné karty byly ale všechny stejné. Losovalo se ve schránce, pečlivě přikryté vlajkou hvězdárny.

Losování provedl mladý spolupracovník Jan Buriánek a regulérnosti slosování přihlížela přítomná karlovarská veřejnost. Po 20 sekundách napětí si nakonec hlavní výhru - přenosný dalekohled - odnesla přítomná výherkyně paní Lenka Hlaváčková. Na poslední chvíli nám svou prezentaci o Astrobiologii odřekl Jaroslav Kubín (také 12 let), takže byla požádána mladá vědkyně, studentka Masarykovy university, obor astronomie, Martina Exnerová, která nám představila svůj nejmilejší vesmírný objekt - Slunce, jak ho neznáte.

Poté již akce pokračovala pozorováním večerní oblohy na pozorovatelně po cca 20ti členných skupinkách, což je maximální kapacita pozorovatelny. Akci tentokrát přálo počasí, bylo nádherně jasno, a tak jsme skončili v 0:45 hodin pozorováním poslední skupinky zájemců o tuto část programu. Celkem se akce zúčastnilo 95 osob.

Již nyní připravujeme Noc vědců 2012!

Miroslav Spurný
1.10.2011 Karlovy Vary

Tábor a expedice 2011 – Vstříc „padajícím hvězdám“

Tábor se konal v termínu 24. 7. – 10. 8. 2011, jeho součástí byla meteorářská expedice, která začala 31. července a skončila 7. srpna. Celého tábora se zúčastnilo 22 dětí. Tématem byly meteory neboli „padající hvězdy“, děti měly během tábora získat informace ohledně jejich pozorování a zkoumání. První týden se účastníci rozdělili na „expedičníky“ a „táborníky“. „Expedičníci“ měli pozorovat meteory a jejich výsledky byly poslány do Společnosti pro meziplanetární hmotu. „Táborníci“ mohli pozorovat další úkazy nebo objekty letní oblohy a jejich pobyt se, kromě toho, jevil jako běžný letní tábor. Mimo jiné měla akce bodovací systém, na jejímž konci účastník s nejvíce body vyhrál dalekohled.

Všichni se na začátku celého tábora nejprve zabývali meziplanetární hmotou a meteory, co jsou, jak vypadají, jak se zkoumají a k čemu je důležité je zkoumat. Téma bylo dětem přiblíženo ne jenom na přednášce, zakončené celkem vydařenou diskuzí, ale promítalo se i do her, či jiných zábavných aktivit.

Rozdělit děti na ty, které pozorovat meteory můžou a „nemůžou“, se zdálo jako nelehký úkol, nakonec to ale nebylo tak složité. Kromě ohlížení se na vlastnosti a dovednosti, které mohou být při pozorování výhodou, jsme hlavně brali ohled na přání dětí.

V druhém týdnu vyjelo deset „expedičníků“ s odborníky a vedoucími na pozorovací stanoviště (Kyselka, Studánka u Aše), kde se kromě pozorování a zpracovávání napozorovaných údajů věnovali výletům do okolí a tematicky laděným hrám. Zbylí čtyři účastníci měli své stanovitě přímo na hvězdárně. „Táborníci“ se během tohoto týdne věnovali hře: CESTOVÁNÍ PO ZEMI, kde za pomoci „speciálního přístroje navštěvovali různá zákoutí naší planety“ jako je Indie, Jižní Amerika, Severní Afrika… Navštívili také pár místních památek (např.: podzemí v Karlových Varech). Kdo měl zájem, mohl se učit pracovat s dalekohledem a zkoušet si sám najít některé objekty noční oblohy za přítomnosti vyškoleného pracovníka. V posledních dnech se děti opět staly jednou velkou skupinou a strávily zbytek tábora společně.

Akce byla rozdělena na dvě části hlavně z toho důvodu, že ne všechny děti chtějí pozorovat meteory. Všichni účastníci, kteří se zúčastnili tábora, mohou pokračovat v odborných činnostech či jejich učení v jiných akcích hvězdárny jako jsou expedice a praktika, bez ohledu na to, zda již překročili 14. nebo 15. rok. Příští rok bych ráda sjednotila téma pro „táborníky“ a „expedicionáře“.

Martina Exnerová
září 2011

ASTRONOMICKÁ VÍKENDOVÁ AKCE 13. – 15. 5. 2011

„STŘÍBRO MLÉČNÉ DRÁHY“

Poslední víkendová akce tohoto školního roku pro děti základních škol se zájmem o astronomii se tentokrát konala v květnu.

Děti přijely v pátek večer akorát před začátkem pořadu z cyklu „Svět malé astronomie“ jako vždy s naším skvělým moderátorem Jindrou Morávkem, tentokrát „na akci“ věnované naší Galaxii a vůbec stavbě celého vesmíru. Program byl tentokrát celkem náročný na pochopení a nejspíš i proto delší než je obvyklé, a tak po pořadu zbylo místo tak akorát na to jít spát.

Na sobotní dopoledne si naše zkušená vedoucí Martina Exnerová pro účastníky připravila netradiční, téměř až filozofický úkol. Zkusit si svět představit ve 2D, tedy že má jen dva rozměry místo tří, na které jsme zvyklí a namalovat, jak by to vypadalo. Sešla se nám spousta pěkných obrázků. Kupříkladu obrázek placaté sluneční soustavy, či komix znázorňující dvourozměrnou lamu pojídající a trávící jablko (samozřejmě také dvourozměrné). A promítli jsme si na naše plátno jeden díl z polského animovaného seriálu o rodině Smolíkových s názvem „Placatá planeta“.

Před obědem se obloha úplně vyjasnila, a my jsme mohli vytáhnout dalekohled a pozorovat sluneční skvrny. Na pozorování Slunce se používá speciální filtr, bez něhož by každý, kdo by se podíval do dalekohledu, okamžitě oslepl, jak jsme si ukázali názorným pokusem, když jsme pomocí dalekohledu bez problému propálili papír. Protože bylo jasno a také po obědě, využili jsme Slunce ještě jednou a to k opalování během poledního klidu.

Odpoledne dorazily dvě nové praktikantky plné čerstvých nápadů a neokoukaných her a celé odpoledne jsme jen hráli a hráli a všechny to náramně bavilo.

K večeru se připravil oheň, pekly se buřty, hrálo na kytaru a zpívalo se a vůbec se nám nelíbilo, když jsme museli přestat, jelikož začalo pršet a my se museli utíkat schovat. Šli jsme tedy na sál a trénovali naši prostorovou představivost pomocí meotaru, kterým jsme si promítali různá tělesa na plátno, abychom si byli schopní lépe představit, jak se nám naše Galaxie promítá na oblohu do nám dobře známé „Mléčné dráhy“.

Protože ani v pátek večer ani v sobotu večer nebyla jasná obloha, nemohli jsme uskutečnit noční pozorování a nezbylo nic jiného než jít na kutě.

V neděli ráno už jsme si jenom zabalili, poklidili a všichni se vydali domů.

Tohle byla sice poslední akce tohoto školního roku, ale nezoufejte, neboť po prázdninách budeme pokračovat! Teď už se všichni těšíme na letní tábory u nás na hvězdárně, na kterých se snad uvidíme. A kdyby ne tak nejpozději v září. :-)
Budeme se na vás všechny těšit.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 18.5.2011

Dubnová meteorářská expedice 19. – 24. 4. 2011

LYRIDY

Zatím první letošní meteorářská expedice na hvězdárně v Karlových Varech se konala v dubnu. Ne že bychom nechtěli uspořádat expedici dříve, ale tyto expedice jsou závislé na tom, jestli je na obloze vidět v tu danou chvíli nějaký meteorický roj. Meteory (lidově „padající hvězdy“) jsou vidět po celý rok, ale čas od času jich je jednoduše více. Někdy planeta Země při své pouti okolo Slunce prolétá skrz shluky úlomků z komet; a úlomky, když pak vstoupí do atmosféry, začnou hořet a vytvoří na obloze nám dobře známý světelný efekt – meteor. V této době pak mluvíme o meteorickém roji.

Prvním větším letošním rojem byly Lyridy, roj dostal jméno podle toho, že jakoby všechny meteory vylétaly ze souhvězdí Lyry.

Dětí se nám sešlo 5, pro takovýto typ expedice je to ideální počet, ale pokud by se na příště přihlásilo více účastníku, určitě nikoho neodmítneme.

Na expedici se stalo něco mimořádného. Všech pět nocí bylo absolutně jasno. A tak se každou noc provádělo pozorování až do 4 hodin do rána. Tomu se samozřejmě musel přizpůsobit i denní režim. Vstávalo se po poledni, obědvalo se kolem 4. hodiny odpolední a po obědě byl povinný alespoň 2 hodinový spánek. Večeře byla připravena většinou na 10. hodinu a od 11:00 se začínalo s pozorováním, během něhož pochopitelně nechybělo občerstvení v podobě něčeho malého k zakousnutí a hlavně teplého čaje.

Během dopoledne (našeho subjektivního dopoledne) se vždy zpracovávaly záznamy pozorování z minulé noci. Musely se zpřehlednit a přepsat do počítačového programu, jehož prostřednictvím lze data odeslat společnosti IMO (mezinárodní meteorická organizace), která sbírá data z celé Evropy a na jejich základě vypočítává předpovědi meteorických rojů na další rok a rozložení meziplanetární hmoty v okolí Země.

Protože všichni účastníci jsou již zkušenější a o astronomii se aktivně zajímají, a protože každého z nich zajímá něco jiného, tak se v době mezi svačinou a večeří navzájem učili o všemožných tajích astronomie i fyziky.

Na poslední chvíli jsme v neděli dopoledne zpracovali záznamy poslední pozorovací noci, zabalili a notně nevyspalí vyrazili všichni domů.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 1.5.2011

VÍKENDOVÁ AKCE 15. - 17. 4.

„MESÍC A JEHO NEŠVARY“

I v květnu se na naší hvězdárně v Karlových Varech konala víkendová akce pro děti základních škol, tentokrát o Měsíci a jeho proměnách na noční, ale i denní obloze.

Děti se k nám sjely z dalekého okolí už kolem sedmé hodiny večerní, ubytovaly se a dostavily se na náš promítací sál, kde už čekala také veřejnost, na další pořad z cyklu „Svět malé astronomie“. Moderátor Jindřich Morávek všem vysvětlil, proč Měsíc někdy „couvá“ a jindy zase „dorůstá“ a jak vznikají krásné a dech beroucí zatmění Slunce a Měsíce. Součástí pořadu byla tentokrát i soutěž „Mexeso“, velmi podobná hře pexeso jak ji známe. Výherce si odnesl svoje vlastní mexeso s obrázky Měsíce. Chtěli jsme se na Měsíc podívat dalekohledem, ale obloha byla zatažená a brzké zlepšení neslibovaly ani družicové snímky, a tak se ohlásila večerka a šlo se spát.

V sobotu ráno jsme se všichni sešli na sále a dopověděli si detaily o pohybu Měsíce, ale také o jeho dobývání a především o prvním přistání lidí. Na našem plátně jsme si promítli originální nezkrácený záznam výstupu Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíc a úryvek z britského dokumentu o jejich letu.

Odpoledne, abychom zaměstnali nejen naše hlavy, ale také těla, jsme se vrhli na likvidaci křoví, kterým by postupně zarostl celý pozemek hvězdárny, pokud by jej někdo nezastavil.

Z minulé „víkendovky“ zůstaly na hvězdárně nepoužité modely raket (nebyly odpáleny kvůli slabé baterii) a tak jsme je odpálili. Létaly krásně rovně a vysoko. Bohužel jednu z raket nám vítr, při klesání na padáku, zanesl do lesa. Ani po půlhodinovém hledání ji nikdo neobjevil, a tak asi navždy zůstane viset na stromě.

Po svačině se hrálo astronomické „Hádej, kdo jsem“. Hra trvala překvapivě dlouho a už po dvou kolech jsme zjistili, že je dávno čas na večeři, takže se rychle uvařila polévka a všichni se s chutí pustili do jídla.

Večer si děti navzájem pomocí stínového divadla hrály vesmírné pohádky s hádankami. A pak se na obloze z ničeho nic v mracích udělala „díra“. Ve snaze co nejlépe tenhle okamžik jasné oblohy využít, se vytáhly dalekohledy, aby se mohli všichni podívat na Měsíc dalekohledem, a kdo chtěl, mohl si jej zkusit i nakreslit. Bohužel „díra“ přes oblohu přešla rychle, a tak se ani všechny děti podívat nestihli, a jenom dva účastníci si stihli Měsíc i nakreslit.

Ráno nám Jindra předvedl pokus, který simuloval dopad meteoritu na povrch Měsíce. Povrch Měsíce představovala polohrubá mouka, měsíční prach kakao a místo meteoritu byl kamínek. Po pokusu si děti vynutily tradiční hvězdárenskou pohádku „Kráva na Měsíci“. Ale to už tady byli rodiče, aby si své ratolesti odvezly domů, a „víkendovka“ nám skončila.

Dětí bylo tentokrát opravdu hodně! Dvanáct účastníků, to už je opravdu hraniční počet, který hvězdárna kapacitně zvládne. I přes zataženou oblohu (zatímco píši tento článek, je pár hodin po skončení akce a na obloze není jediný mráček) byla akce podle slov některých účastníků super a už se všichni těšíme na květnovou akci. Tak nashle v květnu.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 23.4.2011

FINÁLE SOUTĚŽE OKNO DO VESMÍRU 9. – 10. 4. 2011

V neděli 10. 4. proběhlo na hvězdárně v Karových Varech finále vědomostního klání s astronomickou a kosmonautickou tématikou „Okno do Vesmíru“. Celá soutěž měla 3 kola a začala už v listopadu 2009 vyhlášením na všech základních školách Karlovarského a některých školách sousedního Ústeckého kraje. Celkem se soutěže zúčastnilo 122 dětí, do finále se ale nakonec probojovala jen čtveřice děvčat Kristýna Benešová, Veronika Muchnová a Zuzana Součková ze základní školy Kadaňská jednička a Radka Halířová ze základní školy v Horním Slavkově.

Hlavní cenou byl astronomický dalekohled, pro ostatní účastnice byla jako cena nabídnuta možnost zúčastnit se se slevou některého našeho letního tábora.

Všechny čtyři soutěžící přijely za doprovodu svých rodičů, a dokonce i některých učitelů už v sobotu 9. 4. večer. A protože v sobotu bylo jasná obloha, byla jasná i volba programu na večer. Bude se pozorovat. Ale naše soutěžící čekalo druhý den finále, a tak šly brzy spát, aby měly na soutěžení dostatek energie.

Hned po ránu se zahajovala soutěž v promítacím sále hvězdárny. Na začátku přišel na řadu první obrázkový kvíz. Celkem 60 obrázků (samozřejmě s astronomickou tématikou) se postupně promítalo na naše plátno a každá ze soutěžících si do svého odpovědního archu zaškrtla tu možnost, kterou považovala za správnou. Po této disciplíně a krátké přestávce na odpočinek následovala Astronomická Kimova hra, kdy si v několika kolech měly soutěžící zapamatovat objekty, které se před nimi objevovaly. Třetí disciplínou byla Astronomická dokreslovka, při níž soutěžící na čas pospojovávaly body kresby a měly určit, který obrázek si nakreslily.

Předposlední finálovou disciplínou bylo „Astro-člověče nezlob se“. Od obyčejného „člověče“ se liší v podstatných momentech. Pro postup na další pole hozením kostkou musíte nejprve správně zodpovědět otázku, splnit úkol či vyřešit úlohu. Tato disciplína má také jednu přednost: pokud totiž soutěžící neznají správnou odpověď, mohou si ji sami zjistit z literatury nebo šikovných vševědů, kteří hru pomáhají organizovat na jednotlivých stanovištích. Poslední disciplínou byla druhá obrázková hra v sále, při níž tentokrát soutěžící dostávaly otázky veřejně a také na ně měly v určeném časovém limitu odpovídat.

Všechny disciplíny bodovala odborná porota tvořená členy výboru soutěže. Tyto body se započítávaly do konečného pořadí.

Soutěž nakonec dopadla takto:
1. Radka Halířová (ZŠ Horní Slavkov)                  19 bodů
2. Kristýna Benešová (ZŠ Kadaňská jednička)  18 bodů
3. Zuzana Součková (ZŠ Kadaňská jednička)    16 bodů
4. Veronika Muchnová (ZŠ Kadaňská jednička)   7 bodů

Vítězce gratulujeme a přejeme jí, ať jí dalekohled co nejlépe slouží k pozorování noční oblohy. A všem ostatním děkujeme za velmi milé setkání na hvězdárně a budeme velmi rádi, pokud se s vámi setkáme na některé další akci.

Zapsal Miroslav Spurný, předseda soutěžní poroty
Zveřejněno 25.4.2011

ASTRONOMICKÝ VÍKEND 18. – 20. 3. 2011

„ROBOT RADIM ROZUMÍ...“

Další z astronomických víkendů pro děti, které Hvězdárna v Karlových Varech pravidelně pořádá, se tentokrát nesl v duchu kosmonautiky a robotů použitých k výzkumu vzdálených planet. Děti se na víkend sešly v pátek už po 18:00h, aby spolu s běžnými návštěvníky Hvězdárny, mohly shlédnout živě přednášený pořad o marsovských vozítkách Opportunity a Spirit, která již pět let intenzivně zkoumají dávnou přítomnost vody na Marsu.

Páteční počasí pozorování noční oblohy nepřálo a tak v půl jedenácté zazněla večerka, a děti se odebraly ke spánku. Ráno po snídani dopolední program odstartovala prohlídka expoziční místnosti hvězdárny. Odborného výkladu se ujala kolegyně Martina Exnerová. Na vystavených prosvětlených velkoformátových fotografiích si ověřila znalosti dětí o planetách sluneční soustavy a mimo jiné i obohatila svůj výklad novými poznatky o těchto našich blízkých kosmických sousedech. Další část programu probíhala v projekčním sále hvězdárny, kde se na téma a obsah významu slova robot odvíjely různorodé hry.

Po obědě děti vyrazily na krátký, leč dle některých názorů účastníků, nesmírně obtížný a namáhavý výlet k lázním Richmond do japonské zahrady, mnohými karlovaráky dosud neobjevené. A protože téma kosmonautiky provázelo celý astronomický víkend, v pozdním odpoledni jsme se pustili do stavby papírových raket. Méně zruční modeláři stavěli foukací rakety, a ti zručnější stavěli rakety na skutečný raketový motorek. Nutno podotknout, že v tomto oboru vynikli zejména ti trpělivější jako například Ondra, Kuba a Honza. Odpálení hotových raket za asistence zkušeného hlavního odpalovače Martina byl naplánován na 18:00 hodinu.

Rakety se odpalují pomocí 12 voltové baterie, od které vede kabel přes tlačítko a končí svorkami napojenými na palník, který je ze spodu rakety vsazen do motorku. Vše, kabel, kamery, fotoaparáty bylo řádně připravené a s napětím jsme odpočítávali k prvnímu startu. Následoval stisk tlačítka cvak a nic. Vůbec nic se nestalo! Znovu jsme zkontrolovali zařízení. Cvak, stisk a zase nic. V tu chvíli nám došlo, že příčinou závady jsou slabé baterie. Náhradní jsme bohužel neměli. Neúspěšný start raket však vynahradil jasný večer a nad stromy vyšel Měsíc v úplňku. Měli jsme štěstí, protože na své oběžné dráze byl zrovna tu noc po 18 letech nejblíže Zemi, což v důsledku způsobilo optické zvětšení měsíčního kotouče asi o 14%.

Nedělní ráno rozzářilo Slunce a po snídani, úklidu a krátkém dopoledni stráveném v sále hvězdárny při promítání filmu, děti za doprovodu rodičů postupně odjížděly. Start raket odkládáme na příští víkend a doufejme, že tentokrát bude úspěšný. Těšíme se na viděnou a mějte se báječně.

Jindřich Morávek
Zveřejněno 26.3.2011

Jarní astronomická expedice 7. - 11. 2. 2011

„Rozumět noční obloze“

Astronomické expedice pořádá hvězdárna zpravidla dvakrát ročně, a sice o jarních a podzimních prázdninách. Program expedic je určen dětem ve věku od 10. do 15. let, účastník přitom nemusí mít žádné odborné astronomické ani pozorovatelské znalosti či zkušenosti, jen vážnější zájem o astronomii. Cílem těchto expedic je naučit děti skutečně pozorovat pomocí běžných astronomických přístrojů a porozumět pozorovaným objektům a především je naučit tyto objekty na obloze snadno vyhledat. Děti mají přes den možnost poznávat teorii v menších skupinkách v tzv. Astronomických dílnách, samostatně se pak učí pracovat s dalekohledy prakticky pod dozorem zkušených instruktorů při nočních pozorováních.

Maximální kapacita těchto akcí je 10 dětí. Expedice s názvem „Rozumět noční obloze“ se zúčastnilo 5 dětí. Byla organizována v době jarních prázdnin Karlovarského okresu, kdy probíhala chřipková epidemie a tak se zřejmě sešlo méně účastníků.

První den expedice jsme v programu zasvětili chemii. Osobně tento vědní obor považuji za velmi důležitý při objevování tajů vesmíru a tak jsme si s dětmi povídali o tom, čím se tato vědní disciplína vlastně zabývá a poté přišla řada na praktické chemické pokusy, při nichž se děti zábavnou formou snažily porozumět některým chemickým procesům, které se dají připravit s jednoduchými prostředky a realizovat s dobře viditelným výsledkem. Pokusy měly tak trochu ukázat, co se děje všude ve vesmíru a hledali jsme příklady, kde se s některými chemickými reakcemi můžeme například ve vesmíru setkat. Žádný z pokusů pochopitelně neohrozil nikoho na životě ani nedošlo ke škodám na majetku :-)

Počasí nám přálo a hned první večer se zcela vyjasnilo, takže jsme mohli začít s nejdůležitější částí programu – odborným pozorováním. Nejprve se všichni účastníci pod dozorem odborných instruktorů učili zorientovat na obloze pomocí obrazců souhvězdí a následně jsme dětem zapůjčili dalekohled. S ním se postupně každý učil zacházet, úkolem pouze bylo nastavit jej na některé objekty na obloze. Jako první přišel na řadu dorůstající Měsíc, jakožto nejvýraznější objekt večerní oblohy. Po něm jsme děti učili najít dalekohledem velmi výraznou mlhovinu M42 v Orionu. Následně se hledala dalekohledem otevřená hvězdokupa M45 Plejády v souhvězdí Býka. Ta slouží jako velmi dobrý výukový objekt, neboť je vidět velmi dobře i pouhým okem a děti si mohou porovnat počty hvězd, které ve hvězdokupě vidí pouhým okem a v dalekohledu. Pozorování bylo velmi úspěšné, získali jsme řadu kreseb, které plánujeme zveřejnit ve zpravodaji Astropatrola ´2011, který začne vycházet od března.

V následujících dnech expedice jsme se zabývali objekty temného nebe, které se označují jako „deep-sky“ objekty. Účastníci akce se formou atypických her, logických skládaček a společných debat dozvídali o těchto objektech řadu informací přizpůsobených jejich chápání. Postupně jsme prošli většinu mlhovin, galaxií a hvězdokup na únorové noční obloze. Pěnovou metodou jsme například vyráběli mlhoviny na papír, pomocí korálků a jejich posouváním k sobě a od sebe jsme se pokoušeli dětem vysvětlit, jak fungují gravitační síly například ve hvězdokupách a postupně jsme došli až k největším gravitačně vázaným celkům – galaxiím, u kterých jsme společně řešili jejich strukturu a uspořádání s pomocí předmětů, které používáme v běžném životě. Dominovala totiž otázka: kolika způsoby můžeme uspořádat několik předmětů za předpokladu, že se vzájemně přitahují?

Až do konce expedice nám každou noc přálo dobré počasí. Proto jsme mohli vydatně pozorovat a naučit tak děti především zákresy hvězdných polí v dalekohledu. Důraz jsme kladli na jejich pozorovací schopnosti při vnímání rozdílů jasností hvězd. Děti se pak snažily převést jednotlivé intenzity na papír tak, aby bylo možné spolehlivě rozlišit jasnější a slabší hvězdy v zorném poli. Děti se také pokoušely v zorném poli dalekohledu rozlišit jednotlivé typy objektů od sebe, tedy zakreslit tvary mlhovin, galaxií i hvězdokup. Šlo především o to naučit děti skutečně pozorovat, tedy nikoli jen mechanicky překreslovat to, co vidí, ale také si všímat detailů a naučit se je popsat. Jde určitě o jeden z nejdůležitějších kroků před vstupem do vlastní odborné astronomie. Svou schopnost pozorování totiž mohou děti následně uplatnit v kterémkoli vědním oboru.

Určitě hodnotím tuto akci jako velmi vydařenou. Přálo nám počasí a všichni účastníci odjížděli spokojeni. Někteří se navíc v průběhu akce přihlásili také do nově se rodící dětské pozorovatelské konference, jejímž pilotním projektem bude od března vydávání pozorovatelského zpravodaje Astropatrola´2011. Těším se proto na další setkání se všemi účastníky na některých dalších akcích, které pro vážnější zájemce připravujeme.

Martina Exnerová
Zveřejněno 18.2.2011

11. – 13. 2. 2011: Únorový pád do nitra černé díry

O víkendu 11. – 13. února 2011 se na hvězdárně uskutečnila další víkendová akce určená dětem ve věku od 8 do 15 let. Účastníci byli především z Karlovarska, ale přijely dokonce i děti z Prahy. Cílem akce bylo zábavnou formou získat nové poznatky o kosmologii a bude-li přát počasí, také zkoušet pozorovat noční oblohu se skutečným hvězdářským dalekohledem.

Poté, co v průběhu pátečního večera přivezli rodiče účastníky akce na hvězdárnu, jsme se chystali nainstalovat dalekohledy před budovu hvězdárny a hned začít s dětmi pozorovat. Bohužel povětrnostní situace našemu záměru nepřála. Všichni jsme se tedy uchýlili do kinosálu, kde jsme zhlédli první díl seriálu „Cestování červí dírou“ s Morganem Freemanem. Seriálu, který velice poutavým způsobem ukazuje problémy současné kosmologie. Během této doby jsme čekali, zda se počasí neumoudří, ale nestalo se tak. Vyhlídky na vylepšení se podle satelitních snímků neukázaly. Proto jsme vyhlásili večerku a všichni se uložili ke spánku.

V sobotu ráno po snídani se účastníci akce shromáždili v klubovně a proběhla úvodní beseda o zániku hvězd a s tím souvisejících černých dírách. Potom následoval zajímavý trénink na noční pozorování. Jednalo se o hru, jejímž hlavním smyslem bylo procvičování hmatu. To je velmi důležité, protože pozorování probíhá za tmy a je nutné umět správně hmatem ovládat dalekohled.

K obědu si účastníci akce připravili špagety, které sice byly maličko slepené, ale vše vynahradila výborná omáčka, která k nim byla. Po obědě následoval polední klid. Po jídle je prostě mozek odkrven a většina lidí má problémy se soustředit… :-)

V 15:00 dorazila předem objednaná exkurse na pořad o historii Hubbleova vesmírného dalekohledu, který v loňském roce oslavil 20. výročí vypuštění do kosmu. Jedním z důležitých objevů byl i důkaz přítomnosti superobřích černých děr v jádrech galaxií. Programu se zúčastnili také všichni účastnici víkendovky. Po skončení pořadu proběhla půlhodinová přestávka na svačinu a protáhnutí se.

V 17:30 začal hlavní pořad určený nejen účastníkům akce, ale hlavně veřejnosti. Program z cyklu „Svět malé astronomie“ nesl název „Pád do černé díry“. V hlavní roli jsme viděli pana Jindřicha Morávka, který nám velmi poutavě vysvětlil, jak je to se zakřivením časoprostoru v blízkosti černých děr a co vlastně je ten slavný horizont události.

Po skončení pořadu jsme opět plánovali pozorování, leč počasí opět nepřálo. Zvolili jsme tedy náhradní program. Tím se stala vědomostní hra Astronomické aktivity. Hra se inspirovala hrou Aktivity, všechny úkoly ale mají astronomickou tématiku a ústředním mottem je Komenského „Škola hrou.“

Ve víře, že se na základě satelitních snímků vyjasní, jsme ustanovili „Pozorovací hlídku“. Ta má dva úkoly. První: Nespat! A držet pozorovací pohotovost. Druhý: každých pět minut zkontrolovat, zda se venku nevyjasnilo. Pokud splní obě podmínky a venku se vyjasní, budí všechny účastníky akce podle předem vytvořeného harmonogramu. Děti se málem o tuto záslužnou funkci popraly. Nakonec byli vybráni dva nejsvědomitější účastníci a zbytek šel spát. Když ani dlouho po půlnoci nebylo jasno, byla pozorovací pohotovost ukončena a hlídka si také šla konečně lehnout.

V neděli ráno bylo již téma černých děr vyčerpáno a tak po snídani následovala v sále hvězdárny projekce velmi pěkného dokumentu „Pět let na Marsu“. Jeho tématem byl krásně zpracovaný příběh vozítek Spirit a Opportunity, která brázdí povrch Marsu dodnes. Někteří účastníci jej již nestihli dokoukat, protože si pro ně přijeli rodiče.

I přes nepřízeň počasí se akce vydařila, devět přítomných účastníků se dozvědělo spoustu zajímavých novinek a užili si mnoho legrace. Přejme si, aby nám za měsíc počasí konečně přálo a my se mohli podívat na jasnou noční oblohu.

Zapsal Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 20.2.2011

2003-2008: ARCHIV WEBCASTU NA ASTRO.SCI.MUNI.CZ

TEHDEJŠÍ LIVE VYSÍLÁNÍ PROBÍHALO VE SPOLUPRÁCI
S PŘÍRODOVĚDNOU FAKULTOU MASARYKOVY UNIVERSITY V BRNĚ

Na úvod bych rád vyzdvihl ona "Zlatá devadesátá". Ano, devadesátá léta byla, jak se zdá, opravdu zlatým věkem hvězdárny. Během nich jsme totiž stáli u realizace obrovského projektu - první skutečné automatizace dalekohledu pro veřejnost na lidové hvězdárně v České republice. Newton 250/1500 se dvěma pomocnými refraktory 100/1200 mm a 80/1000 mm byl neuvěřitelně přesným přístrojem dvojice velmi zvučných stavitelů dalekohledů sedmdesátých let - mechanika Františka Kozelského a optika ing Gajduška. Ti vyrobili v sedmdesátých letech pro hvězdárnu dalekohled na vidlicové paralaktické montáži s průměrem zrcadla 250 mm a ohniskovou vzdáleností 1500 mm v ceně 52000 Kč. V roce 1993 jsme tento, dnešním jazykem projekt, pojmenovali KVT - neboli Karlovarský teleskop - a od roku 1993 do roku 1999 jsme se jej snažili, nakonec velmi zdařile, automatizovat zásluhou ing. Přemysla Šťástky a hlavně ing. Pavla Kubíčka. Dalekohled získal přezdívku Robotel a návštěvníky hvězdárny překvapovalo ovládání pomocí počítačového gamepadu. Celé to vypadalo, jako počítačová hra, ale ve skutečnosti za tím byly stovky hodin neskutečné práce. A hlavně - cílem bylo dalekohled zprovoznit pro dálkový provoz. Problémem však byla kamera a nespolehlivá odsuvná střecha. A tak jsme až do konce životního cyklu KVT - tento devítkový den se zapomenout nedá - skončil 9.9.2009 v 21:00 hodin neodstranitelnou závadou, velmi dobře dalekohled používali pro návštěvníky hvězdárny. A protože nám modernizovaný teleskop umožňoval vcelku přesné nastavování na objekty včetně planet, uvažovali jsme o přímých astronomických přenosech, které se díky tehdy již zlevňujícím webkamerám, začaly realizovat tranzitem Merkuru přes sluneční disk 7.5.2003.

Tohoto nesnadného a neprobádaného úkolu se zhostil tehdy mladý student Aleš Leinweber vcelku na výbornou. Od roku 2003 jsme tedy začínali jako první v České republice stránky s on-line přenosy astronomických úkazů. Umožnila nám to spolupráce s Expresními astronomickými informacemi (EAI), které v 90.letech vycházely v tištěné podobě, především zásluhou dvou moc milých lidiček, kolegy Dalibora Hanžla z Přírodovědné fakulty Masarykovy University v Brně a bezesporu i Petra Hájka z Hvězdárny ve Vyškově. Díky nim jsme získali přístup na tehdy složitě a draze dostupný webhosting. Uvědomme si, že se psaly roky, kdy počítače a kamery byly drahou záležitostí a na hvězdárně jsme měli k dispozici počítače s MB paměti i Harddisku a slušná webkamera měla rozlišení 600x480. Dnes jistě úsměvné, pro nás však velmi poučné, protože nám práce s každou novou kamerou dělala radost a moci přenášet on-line objekty na obloze byl pro mnohé z nás splněný sen. Provoz lokálního serveru na MU v Brně nebyl bohužel konstruován na větší návštěvnost, a tak se stalo, že nám při úkazech typu zatmění slunce stránky často vypadávaly nebo se dokonce zhroutily. Tehdy nebylo na přenosech výjimkou i 10000 návštěvníků naráz. Stránky nám bohužel v roce 2008 napadli hackeři a původní grafiku zničili. Následně jsme naše vysílání (nově webcast) přesunuli na novou, stále platnou doménu astro-webcast.eu. Tyto stránky již umožňují vyšší návštěvy naráz, dnes na stránky chodí ale pouze asi 200 lidí denně. Jejich současnou podobu spolu s rozběhnutím celooblohové kamery OKO2 má na svědomí Miroslav Křížek, který dokázal vytvořit něco, co dodnes používají k on-line přenosům mnozí astrofotografové. Bývalý webmaster Aleš Leinweber pak zrekonstruoval podobu původních vysílání ze svých záloh alespoň do textové podoby a proto se nyní můžete podívat, co jsme v letech 2003 - 2008 na onom původním webu vysílali. Je možné, že stránku časem o některé obrázky obohatíme, protože částí snímků disponujeme po různých počítačích, které jsme v té době k vysílání používali. Bohužel jsme se nikdy nedostali k tomu celý web zrekonstruovat do původní podoby. Ale čeho si všimněte určitě, je fakt, že jsme mezi lety 2003 a 2008 až do zničení webu hackery vysílali velmi často a pozorování to byla často velmi zajímavá a dobře komentovaná....

Na snímku vlevo dole je sám autor našich dodnes plně funkčních a krásně zpracovaných stránek Aleš Leinwebwer. Jemu se z celého srdce hluboce klaním, především jeho šikovnosti a citu pro grafiku, s jakou dokázal vytvořit náš první vysílací web a v oněch krásných prvních deseti letech nového tisíciletí vykonat pro hvězdárnu něco neuvěřitelného, co přežívá i v dalších desetiletích, o čemž se určitě přesvědčíte sami až budete číst tyto řádky třeba v roce 2021. Aleši, Dalibore, Mirku, Tomáši i další, kteří jste hvězdárně pomáhali .... moc děkujeme!

TEXTOVÝ ARCHIV NAŠICH PRVNÍCH VYSÍLACÍCH STRÁNEK PŘES ASTRO.SCI.MUNI.CZ (EAI)>

SOUČASNÉ VYSÍLACÍ STRÁNKY ASTRO-WEBCAST.EU>

SOUČASNÉ STRÁNKY EXPRESNÍCH ASTRONOMICKÝCH INFORMACÍ>

Miroslav Spurný
13.1.2011